Mily pane Rehacku!

V gruntu s Vami souhlasim. Sam tez  se spis priklanim k  objasnovani
zahad methodam exaktnimi. Jenom se mi zdalo ze  tim ubirame prostoru k
nadychnuti specialistum na obor duse. Mistr prece sam byl psychiatrem
jak jste snad Vy vybadal a kamaradil se Sigmundem. (tez
malirem,gynekologem,basnikem,pozarnikem.....) Tak jsem chtel prihrat na
smec dusoodbornikum v diskusni skupine. (chilkama to vypada  samou
exaktnosti jak na astronomicko pocitacovem sjezdu a  nikde ani speticka
humanitniho tepla ktera by prozarila tu ledovost exaktnost 0 deg K)
Boleslav

>----------
>From:  Jan Rehacek[SMTP:[log in to unmask]]
>Sent:  Thursday, March 12, 1998 7:09 AM
>To:    Multiple recipients of list JDC-L
>Subject:       zememeric
>
>> From: "Libicek, Boris" <[log in to unmask]>
>> Subject: Re: your mail
>
>> S temahle Kopernicinama A Eudiclovstinama na nas nechodte. Snad si
>> nemyslite ze
>> Mistr byl takovy pitomec ze by vse ucinil tak jednoduchym aby ho mohl
>> vycmuchat kdejaky zememeric bez spetky humanitniho vzdelani. Necinte nam
>> z Nej nejakeho mechanistickeho vola bez duse !
>
>Ne kazdy, kdo ovlada elementarni geometrii je vul bez duse, pane kolego.
>Dokonce mam podezreni, ze volove bez duse se o geometrii vubec nezajimaji,
>davajice prednost pici, postavani v hnoji a kravam (zde samozrejme jenom
>platonicky). Tento nazor mohu tez dolozit clankem jakehosi J. Cimrmana v
>Ucitelskych Novinach z roku 1896, kde se autor spravedlive rozhorcuje nad
>klesajicimi znalosti volu v rakousko-uherskem mocnarstvi. Podle tohoto
>pramenu pouze 2 ze stada 128 volu rozeznali rovnostranny trojuhelnik a
>ani jeden nedokazal pri navratu z pastviny udrzet primy smer pochodu. S
>peclivosti sobe vlastni zde Cimrman konstatuje, ze prumerna odchylka od
>vytycene trasy cinila az 17 stupnu, coz by v praxi mohlo znamenat, ze vul by
>se potencialne mohl vratit do uplne jineho chleva nez ze ktereho vysel
>(coz je jev dnes bezne znamy z ceske politicke sceny).
>
>Zvlastni pozornost venuje Cimrman volu mechanistickemu, ktery je systemem
>kladek a retezu upoutan ke stropu. Tento nejevi zadne znamky vzdelani, a to
>ani humanitniho ani technickeho, a pouze zere, **** a ******. Ty hvezdicky
>pochazi z Mistrova originalniho textu a jejich puvod lze spatrovat v Jarove
>nejistote pri pouzivani ceskych vulgarnich vyrazu. Jako vetsina nerodilych
>mluvcich si casto nebyl jist, jak spravne uzit vyrazy zaslechnute v beznem
>zivote a proto se, po totalnim fiasku sve divadelni hry "Drevorupci na
>interrupci" (*), uchyloval radeji k vymazavani (tuto praxi ostatne dodnes
>pouzivaji americke televizni stanice). Bohuzel ve vyse zminene publikaci
>Cimrman neuvadi, zda jeho vzorek obsahoval voly s dusi ci bez duse, takze
>kvalifikovany zaver stran vasi hypotezy nelze z textu vyvodit.
>
>(*) tato hra se zapsala do dejin ceskeho divadelnictvi skutecnosti, ze prvni
>    slusne slovo je zde vysloveno az v zaveru druheho jednani. Je ironii, ze
>    vetsina divaku a kritiku uz toto slovo neslysela, nebot behem prvniho
>    jednani opustili sal. Pro uplnost: bylo to slovo "nudle", ktere vyslovuje
>    drevorubec Matej kdyz nahlizi pod poklicku hrnce, aby zjistil, co bude
>    dnes dobreho k veceri: "Zase ty posrany nudle".
>
>Mistr jiste nebyl pitomec, ovsem ve sve dobe netusil, ze o nem jednou budeme
>diskutovat na Internetu a tak je velice pravdepodobne, ze svoji pritomnost
>nijak zvlast netajil. Proto je geometrie a topografie nejschudnejsi cestou
>k nasemu cili. Pokud se vam ovsem podari polohu Liptakova zjistit otiranim
>kristalove koule zavesene nad doutnajicimi oharky kosti mladeho nosorozce,
>pak nas co nejrychleji zpravte, abychom mohli zacit s proverovanim clenek
>expedice. Jiste jste si vsiml, ze zivotnost dam na teto konferenci je cca
>1-2 dny, takze zde vice nez kde jinde plati "kdo rychle proveruje, dvakrat
>proveruje". Nehlede k tomu, ze pan Basny uz ma urcite koupenou jizdenku do
>Liberce a mozna i zpatky (zatimco Ms. Sukova si asi koupila jizdenku nekam
>Hodne, Hodne Daleko, hlavni nadrazi).
>
>Take si myslim, ze s ohledem na tema konference neni prilis citlive
>vyslovovat
>pohrdani nad cechem kartografickym. Cimrman sam byl totiz vasnivym
>zememericem
>a jeho soucasnici ho mohli castokrat spatrit jak si to s teodolitem straduje
>liptakovskymi udolimi a vymeruje parcely pro stavbu Olympijskeho stadionu a
>Olympijske vesnice s doskovymi chalupami. Olympijske hry v Liptakove byly
>naplanovany na rok 1924 a i po Mistrove zmizeni s nimi kazdy pocital jako s
>hotovou veci. Nanestesi byla vetsina clenu pripravneho vyboru take naruzivymi
>vcelari a jakousi divnou shodou okolnosti jim vsem v den mezinarodni inspekce
>uletely vcely. Liptakovske udoli bylo nasledne uzavreno a otekli hodnostari
>hospitalizovani v tanvaldske nemocnici s nekolikanasobnymi bradami a s
>olympijskymi kruhy pod ocima. Jak se po teto katastrofe tvarili budouci
>liptakovsti poradatele neni treba popisovat. V silne mezinarodni konkurenci
>(Praha, Pariz, Amsterdam) pak hry dostala Pariz, coz v Liptakove i v Praze
>vyvolalo silne podezreni, ze za nestastnym incidentem stoji francouzske
>Hnuti za emanicpaci zahradnich vcel", ktere po nekolik let vytrubovalo, ze
>kazda vcela by mela byt chovana samostatne - tak jako treba pes nebo kocka.
>V prubehu roku 1924 se toto hnuti prihlasilo hned k nekolika teroristickym
>utokum na uly po cele Evrope.
>
>Pochopitelne ne vsechny zememericske projekty Jary Cimrmana skoncily
>uspechem.
>Pri pokusu prekonat pozemsky rychlostni Americana Campbella se Jara podujal
>ukolu vymerit 12 kilometrovy rychlosti okruh pobliz Brna, kde by na casy
>dosazene u Solneho jezera mohl zautocit. Vymereni probehlo bez zavad a
>jeho aerodynamicky zebrinak Jara-1 s plesatym vozkou Navratilem skutecne na
>rekord dosahl a to prumernou rychlosti 149 km/h (pripominam, ze v=s/t). Stin
>na tento rekord padl teprve v roce 1921, kdy na temze okruhu namerili Elisce
>Junkove nadzvukovou rychlost. Okruh byl tedy premeren a tym expertu zjistil,
>ze Cimrmanem namerena delka s je 12.8 krat delsi nez delka skutecna. Mistruv
>rekord byl tedy upraven na 11.6 km/h (coz je na zebrinak stale jeste slusny
>fofr) a jeho jmeno bylo vymazano z tabulek Mezinarodni Automobilove Federace.
>A nejen z nich.
>
>Asociace Svetovych Kartografu uvrhla Cimrmana do klatby pote co jeho metoda
>"aposteriorni triangulace" na nekolik let znemoznila presne vymereni
>severnich
>Cech. Nez se na tuto metodu podivame blize, predesilam, ze ctenar by se mel
>seznamit s klasickym dilem S&S: Cimrman a historie, nebot metoda
>"aposteriorni
>triangulace" je zalozena na podobnem principu. Jara si jako ucitel povsiml,
>ze
>jeho zaci si jen obtizne pamatuji vzdalenosti mezi ceskymi mesty, s vyjimkou
>vzdalenosti Praha-Hradec Kralove, ktera v te dobe byla rovnych 100km. Proto
>stanovil vsechny vyznamne vzdalenosti tak, aby si je deti dobre pamatovaly a
>teprve pote vyrazil do terenu se svym gumovym metrem z mekcene pryze a jednu
>kazdou vzdalenost premeril. Pri tom samozrejme dbal na to, aby vysledna
>hodnota odpovidala te, kterou jiz zanesl do svych kartografickych deniku.
>Jeho gumovy metr byl dlouho vystaven v francouzskem Sevres v oddeleni
>odstrasujicich prikladu a jeho navraceni do Ceskoslovenska  se podarilo az
>komunisticke strane, ktera s jeho pomoci uvadela do praxe svuj volebni slogan
>"Vsichni jsme si rovni".
>
>Mistrovym nejodvaznejsim tvrzenim v oblasti zememericstvi vsak stale zustava
>jeho vyrok posledni, ktery pro nas zaznamenal jeho zak Antonin Kocabek, jeden
>z tech, kteri ho vyprovazeli v roce 1914 na polni ceste z Liptakova. Kocabek
>uvadi:"Cimrman nam vsem podal ruku na rozloucenou, pak uchopil sve kufry a
>pevnym krokem odchazel. Asi po 150 metrech se vsak zastavil, otocil se a
>zdalo
>se, ze nam chce neco sdelit. Chvili nervozne preslapoval, jakoby premyslel,
>zda budeme schopni jeho poselstvi pochopit a pak prilozil ruce k ustum a
>zvolal: Deti, hlavne nezapomente, ze Zeme meri 16. Pak se obratil a uz jsme
>ho nikdy nevideli." K teto zahade zbyva jen dodat, ze Cimrman nejenze neuvedl
>jednotky, ale ani detem nesdelil, zda tech 16 je od polu k polu ci z Hradce
>do Pardubic pres Kuala Lumpur.
>
>************************************************************************
>
>A jeste nekolik slov o Euklidovi a Kopernikovi, o kterych se take zminujete.
>Cimrmanuv laskyplny vztah k Euklidovi nejlepe vyjadruje jeho vlastni vyrok
>"To chce Euklid a nohy v teple", kterym nabadal zaky, aby nosili teple
>prezuvky. O Mistrove vztahu ke Kopernikovi toho prilis nevime. Jedinou,
>a neprilis vyraznou stopou je nam provozni denik jeho pernikarny v
>Pardubicich. Zde dosahla produkce takoveho objemu, ze cast vyroby musela byt
>presunuta do Hradce Kralove, kde byla postavena koprodukcni vyrobni linka,
>chrlici denne nekolik metraku koperniku v podobe srdicek, husaru, Mikulasu a
>Koperniku. Kopernikovy Kopernik se tesil velike oblibe mezi ceskymi
>astronomy,
>ovsem zda se nejaky dochoval se nam zjistit nepodarilo.
>
>za hradeckou sekci,
>
>Honza Rehacek
>