> From: "Libicek, Boris" <[log in to unmask]>
> Subject:      Re: Potomek

>               Nastesti Mistrovy geny jsou tak dominantni ze ani v
> jedne z mutaci/ vcetne opicky v Hradci / nechybi pahrbek geniality . A
> existence tohoto dominantniho elementu bude podkladem pro klasifikaci.
> Technikou prohmatavani. Prohmatavani populace. Neco jako lustrace
> pahrbku, genialnich .Pomerovat ani nebude zapotrebi. Gaussova krivka

Prohmatavani pahrbku mi silne pripomina scenku z klasickeho dila S&S:
Cimrman kriminalista. Zde, pokud si vzpominam, Cimrman ohmatava hlavy konim,
aby nalezl jakousi inkriminujici bouli. Ve svetle vasich vyzkumu vsak toto
vysetrovani mohlo byt jen zastiracim manevrem pro Mistrovo zkoumani, zda by
nosicem jeho genu nemohly byt kone. Jara totiz opicim opravnene neduveroval
a vyvinuti cloveka z lidoopu povazoval za slepe rameno evoluce. Ohmatavanim
hlav videnskych koni dal Cimrman jasne najevo, ze idealnim mediem pro
vyvinuti lepsiho a chytrejsiho lidstva by byl prave kun. O tom svedci
jednak jeho monografie "Podil prace na polidsteni kone" a jednak svedectvi
jindrichohradeckeho vyhybkare Jakuba Ortmana, ktery si jeste v roce 1923
zive vybavuje tato Mistrova slova: "Nejinteligentnejsi dopravni prostredek
je konesprezka do Ceskych Budejovic. Nevyrovna se ji ani opicosprezka z
Johanesburgu do Kapskeho Mesta, kterou jsem byl nucen pouzit loni v lete."
K tomu uz muzeme jen dodat, ze podle historickeho grafikonu Africke
Jihozapadni Drahy Cimrman do Kapskeho Mesta nikdy nedojel, ba jeste presneji,
on ani nikdy nevyjel z Johanesburgu, nebot opice se po prvnim prasknuti
bice rozutekly do bezpeci rozsochatych korun baobabu, odkud pak na Jaru,
rozpacite sediciho v nehybnem voziku, vrestely, cenily na neho zuby a
pri tom vsem si jeste placaly dlanemi na temeno hlavy, coz Mistra primelo
k dodnes ne zcela pochopenemu vyroku "Opice, vy jste ale kravy!".

> Z cehoz plyne ze na to co tam ted mate v Hradci musite davat zatraceny
> pozor protoze to je nejen unikat ale zaroven muze byt i klicem k
> otevreni a potvrzeni tajemstvi Darwinovskeho formatu. Jde o mozneho
> jedineho zijiciho predchudce( krom Mistra sama) jez nese spolecny zaklad

Zadne strachy, hradecka sekce za timto ucelem najmula specializovaneho
osetrovatele orangutanu, kterym je mistni milacek, pan Vitek. Podle
poslednich zprav pan Vitek travi s opici vsechen svuj volny cas, takze
tento vzacny zivocich (tedy ten orangutan) rozhodne nema duvod k uteku.
Navic, prihledneme-li k jemnym mravum pana Vitka a k jeho vpravde vybranemu
slovniku, je zde i jista nadeje, ze si opice vubec nevsimne, ze je
hlidana prislusnikem jineho zvireciho druhu.

s pozdravem,

Honza Rehacek