> From: "Libicek, Boris" <[log in to unmask]>
> Subject: Re: your mail

> S temahle Kopernicinama A Eudiclovstinama na nas nechodte. Snad si
> nemyslite ze
> Mistr byl takovy pitomec ze by vse ucinil tak jednoduchym aby ho mohl
> vycmuchat kdejaky zememeric bez spetky humanitniho vzdelani. Necinte nam
> z Nej nejakeho mechanistickeho vola bez duse !

Ne kazdy, kdo ovlada elementarni geometrii je vul bez duse, pane kolego.
Dokonce mam podezreni, ze volove bez duse se o geometrii vubec nezajimaji,
davajice prednost pici, postavani v hnoji a kravam (zde samozrejme jenom
platonicky). Tento nazor mohu tez dolozit clankem jakehosi J. Cimrmana v
Ucitelskych Novinach z roku 1896, kde se autor spravedlive rozhorcuje nad
klesajicimi znalosti volu v rakousko-uherskem mocnarstvi. Podle tohoto
pramenu pouze 2 ze stada 128 volu rozeznali rovnostranny trojuhelnik a
ani jeden nedokazal pri navratu z pastviny udrzet primy smer pochodu. S
peclivosti sobe vlastni zde Cimrman konstatuje, ze prumerna odchylka od
vytycene trasy cinila az 17 stupnu, coz by v praxi mohlo znamenat, ze vul by
se potencialne mohl vratit do uplne jineho chleva nez ze ktereho vysel
(coz je jev dnes bezne znamy z ceske politicke sceny).

Zvlastni pozornost venuje Cimrman volu mechanistickemu, ktery je systemem
kladek a retezu upoutan ke stropu. Tento nejevi zadne znamky vzdelani, a to
ani humanitniho ani technickeho, a pouze zere, **** a ******. Ty hvezdicky
pochazi z Mistrova originalniho textu a jejich puvod lze spatrovat v Jarove
nejistote pri pouzivani ceskych vulgarnich vyrazu. Jako vetsina nerodilych
mluvcich si casto nebyl jist, jak spravne uzit vyrazy zaslechnute v beznem
zivote a proto se, po totalnim fiasku sve divadelni hry "Drevorupci na
interrupci" (*), uchyloval radeji k vymazavani (tuto praxi ostatne dodnes
pouzivaji americke televizni stanice). Bohuzel ve vyse zminene publikaci
Cimrman neuvadi, zda jeho vzorek obsahoval voly s dusi ci bez duse, takze
kvalifikovany zaver stran vasi hypotezy nelze z textu vyvodit.

(*) tato hra se zapsala do dejin ceskeho divadelnictvi skutecnosti, ze prvni
    slusne slovo je zde vysloveno az v zaveru druheho jednani. Je ironii, ze
    vetsina divaku a kritiku uz toto slovo neslysela, nebot behem prvniho
    jednani opustili sal. Pro uplnost: bylo to slovo "nudle", ktere vyslovuje
    drevorubec Matej kdyz nahlizi pod poklicku hrnce, aby zjistil, co bude
    dnes dobreho k veceri: "Zase ty posrany nudle".

Mistr jiste nebyl pitomec, ovsem ve sve dobe netusil, ze o nem jednou budeme
diskutovat na Internetu a tak je velice pravdepodobne, ze svoji pritomnost
nijak zvlast netajil. Proto je geometrie a topografie nejschudnejsi cestou
k nasemu cili. Pokud se vam ovsem podari polohu Liptakova zjistit otiranim
kristalove koule zavesene nad doutnajicimi oharky kosti mladeho nosorozce,
pak nas co nejrychleji zpravte, abychom mohli zacit s proverovanim clenek
expedice. Jiste jste si vsiml, ze zivotnost dam na teto konferenci je cca
1-2 dny, takze zde vice nez kde jinde plati "kdo rychle proveruje, dvakrat
proveruje". Nehlede k tomu, ze pan Basny uz ma urcite koupenou jizdenku do
Liberce a mozna i zpatky (zatimco Ms. Sukova si asi koupila jizdenku nekam
Hodne, Hodne Daleko, hlavni nadrazi).

Take si myslim, ze s ohledem na tema konference neni prilis citlive vyslovovat
pohrdani nad cechem kartografickym. Cimrman sam byl totiz vasnivym zememericem
a jeho soucasnici ho mohli castokrat spatrit jak si to s teodolitem straduje
liptakovskymi udolimi a vymeruje parcely pro stavbu Olympijskeho stadionu a
Olympijske vesnice s doskovymi chalupami. Olympijske hry v Liptakove byly
naplanovany na rok 1924 a i po Mistrove zmizeni s nimi kazdy pocital jako s
hotovou veci. Nanestesi byla vetsina clenu pripravneho vyboru take naruzivymi
vcelari a jakousi divnou shodou okolnosti jim vsem v den mezinarodni inspekce
uletely vcely. Liptakovske udoli bylo nasledne uzavreno a otekli hodnostari
hospitalizovani v tanvaldske nemocnici s nekolikanasobnymi bradami a s
olympijskymi kruhy pod ocima. Jak se po teto katastrofe tvarili budouci
liptakovsti poradatele neni treba popisovat. V silne mezinarodni konkurenci
(Praha, Pariz, Amsterdam) pak hry dostala Pariz, coz v Liptakove i v Praze
vyvolalo silne podezreni, ze za nestastnym incidentem stoji francouzske
Hnuti za emanicpaci zahradnich vcel", ktere po nekolik let vytrubovalo, ze
kazda vcela by mela byt chovana samostatne - tak jako treba pes nebo kocka.
V prubehu roku 1924 se toto hnuti prihlasilo hned k nekolika teroristickym
utokum na uly po cele Evrope.

Pochopitelne ne vsechny zememericske projekty Jary Cimrmana skoncily uspechem.
Pri pokusu prekonat pozemsky rychlostni Americana Campbella se Jara podujal
ukolu vymerit 12 kilometrovy rychlosti okruh pobliz Brna, kde by na casy
dosazene u Solneho jezera mohl zautocit. Vymereni probehlo bez zavad a
jeho aerodynamicky zebrinak Jara-1 s plesatym vozkou Navratilem skutecne na
rekord dosahl a to prumernou rychlosti 149 km/h (pripominam, ze v=s/t). Stin
na tento rekord padl teprve v roce 1921, kdy na temze okruhu namerili Elisce
Junkove nadzvukovou rychlost. Okruh byl tedy premeren a tym expertu zjistil,
ze Cimrmanem namerena delka s je 12.8 krat delsi nez delka skutecna. Mistruv
rekord byl tedy upraven na 11.6 km/h (coz je na zebrinak stale jeste slusny
fofr) a jeho jmeno bylo vymazano z tabulek Mezinarodni Automobilove Federace.
A nejen z nich.

Asociace Svetovych Kartografu uvrhla Cimrmana do klatby pote co jeho metoda
"aposteriorni triangulace" na nekolik let znemoznila presne vymereni severnich
Cech. Nez se na tuto metodu podivame blize, predesilam, ze ctenar by se mel
seznamit s klasickym dilem S&S: Cimrman a historie, nebot metoda "aposteriorni
triangulace" je zalozena na podobnem principu. Jara si jako ucitel povsiml, ze
jeho zaci si jen obtizne pamatuji vzdalenosti mezi ceskymi mesty, s vyjimkou
vzdalenosti Praha-Hradec Kralove, ktera v te dobe byla rovnych 100km. Proto
stanovil vsechny vyznamne vzdalenosti tak, aby si je deti dobre pamatovaly a
teprve pote vyrazil do terenu se svym gumovym metrem z mekcene pryze a jednu
kazdou vzdalenost premeril. Pri tom samozrejme dbal na to, aby vysledna
hodnota odpovidala te, kterou jiz zanesl do svych kartografickych deniku.
Jeho gumovy metr byl dlouho vystaven v francouzskem Sevres v oddeleni
odstrasujicich prikladu a jeho navraceni do Ceskoslovenska  se podarilo az
komunisticke strane, ktera s jeho pomoci uvadela do praxe svuj volebni slogan
"Vsichni jsme si rovni".

Mistrovym nejodvaznejsim tvrzenim v oblasti zememericstvi vsak stale zustava
jeho vyrok posledni, ktery pro nas zaznamenal jeho zak Antonin Kocabek, jeden
z tech, kteri ho vyprovazeli v roce 1914 na polni ceste z Liptakova. Kocabek
uvadi:"Cimrman nam vsem podal ruku na rozloucenou, pak uchopil sve kufry a
pevnym krokem odchazel. Asi po 150 metrech se vsak zastavil, otocil se a zdalo
se, ze nam chce neco sdelit. Chvili nervozne preslapoval, jakoby premyslel,
zda budeme schopni jeho poselstvi pochopit a pak prilozil ruce k ustum a
zvolal: Deti, hlavne nezapomente, ze Zeme meri 16. Pak se obratil a uz jsme
ho nikdy nevideli." K teto zahade zbyva jen dodat, ze Cimrman nejenze neuvedl
jednotky, ale ani detem nesdelil, zda tech 16 je od polu k polu ci z Hradce
do Pardubic pres Kuala Lumpur.

************************************************************************

A jeste nekolik slov o Euklidovi a Kopernikovi, o kterych se take zminujete.
Cimrmanuv laskyplny vztah k Euklidovi nejlepe vyjadruje jeho vlastni vyrok
"To chce Euklid a nohy v teple", kterym nabadal zaky, aby nosili teple
prezuvky. O Mistrove vztahu ke Kopernikovi toho prilis nevime. Jedinou,
a neprilis vyraznou stopou je nam provozni denik jeho pernikarny v
Pardubicich. Zde dosahla produkce takoveho objemu, ze cast vyroby musela byt
presunuta do Hradce Kralove, kde byla postavena koprodukcni vyrobni linka,
chrlici denne nekolik metraku koperniku v podobe srdicek, husaru, Mikulasu a
Koperniku. Kopernikovy Kopernik se tesil velike oblibe mezi ceskymi astronomy,
ovsem zda se nejaky dochoval se nam zjistit nepodarilo.

za hradeckou sekci,

Honza Rehacek