LISTSERV mailing list manager LISTSERV 15.0

Help for KNIHOVNA Archives


KNIHOVNA Archives

KNIHOVNA Archives


View:

Next Message | Previous Message
Next in Topic | Previous in Topic
Next by Same Author | Previous by Same Author
Chronologically | Most Recent First
Proportional Font | Monospaced Font

Options:

Join or Leave KNIHOVNA
Reply | Post New Message
Search Archives


Subject: Re: Koha vs Evergreen
From:Knihovna Turnov - ředitel <[log in to unmask]>
Reply-To:[log in to unmask]
Date:Fri, 28 Mar 2014 13:01:09 +0100
Content-Type:text/plain

Dobrý den,

bohužel, musím než souhlasit s některými závěry jak kolegy p. Gece, tak p. Svobody, tak p. Denára + něco málo postřehů přidat. Myslím, že pokud za jakýmkoliv projektem nekomerčně postaveného automatizovaného knihovního systému nebude stát větší subjekt/knihovna schopný garance funkcí, servisu a udržitelnosti takového projektu, nemá to u malých knihoven na prosazení oproti zajetému a naučenému šanci. Myslím, že stávající spolupráce kolem KOHY funguje, pokud tedy funguje, spíše na společném zájmu spřízněných nadšenců pro věc, než na efektivní spolupráci statutárů (ředitelů, vedoucích) knihoven. Že knihovny prostřednictvím osob odpovědných za přerozdělování finančních prostředků svých zřizovatelů na projektech většího rozsahu s nutnou finanční participací nespolupracují, nebo to nedokážou, či ani nechtějí, je prostě fakt. Na to nakonec možná bude stát či padat i celý projekt centrálního portálu knihoven - a to se do něj stejně budou pumpovat, jak to lze odhadovat nemalé státní peníze.

Jasným důkazem výše uvedeného tvrzení je i neschopnost a v asi rok starém provedeném průzkumu prokázaný nezájem o spolupráci v rámci existujícího sdružení SKAT - a to vůbec nebyly požadovány a řešeny nějaké finanční prostředky od "spolupracujících" knihoven vyšší, než činí poměrně nízký členský finanční příspěvek. Dobře, to sdružení je navázáno na jeden konkrétní knihovní systém a jeho existenci i fungování udržuje vlastně v "jakéms takéms" chodu producent tohoto systému (tedy komerční firma), ale knihovny v něm zapojené mají plně ve svých rukou rozhodovací nástroje i ne/financování - průzkumu se tehdy zúčastnilo asi polovina členů a z toho tuším (pamatuji-li si dobře) jen nějakých 12% deklarovalo v rámci tohoto sdružení řešit třeba i něco jiného, než stávající udržování dosluhujícího, dokonce jistým způsobem možná i přežitého souborného katalogu SKAT - čili pouhých 6% z celkového počtu členské příspěvky platících knihoven - k tomu nemám co dodat. Tím jsem si poupravil názor na reálnost vzniku nějakého "ekonomického konsorcia" českých knihoven nad společným knihovním systémem. Také stojí za zmínku, jak zástupci zúčastněných knihoven SKATu reagovali na, dle mého zajímavé a přínosné návrhy k vylepšení knihovního sytému navržené samotnou firmou (týkalo se to společného katalogu úbytkovaných knih a komplexního přehledu právě akvírovaných knih), byly velmi rozpačité až odmítavé - převládal jasný konzervativismus a neochota vícepráce - tedy je to subjektivní pocit z toho setkání.

A ke konkrétní situaci u nás v Turnově (15.000 ob.) - nejsme ani okresní knihovnou, jak je často zmiňováno v souvislosti s námi a Evergreenem, ani knihovnou s regionálními funkcemi (tou je knihovna v ještě o 5.000 ob. menších Semilech) - proč jsme se zabývali a vypadá aktuálně, že se dál i zabývat budeme Evergreenem - vysoká nákladovost na nákup nového knihovního systému od Firmy LANius - nahrazující v UNIMARCu dosluhující stávající systém - cenové podmínky naší knihovny o cca 50-60.000 svazcích nás dávají do společné hladiny s knihovnami o 200.000 svazcích - což má nejčastěji návaznost na velikost knihoven samotných a zejména objemu rozpočtů - dostupnost takového řešení se sice zvyšuje možností získání dotace, ale i tenhle přístup je ve svém důsledku plýtváním veřejnými penězi. Navíc pro firmu nejsme evidentně vzhledem k naší" malosti" ani zajímavými partnery a jak v ekonomickém smyslu, tak ve smyslu drobných úprav i požadovaných vylepšení stávajícího knihovního systému. Jako zákazník z toho mám prostě špatný pocit. Navíc ani přes opakovanou prosbu při osobním jednání jednatelům firmy jsem neobdržel cenovou nabídku na nový knihovní systém Tritius např. i v Cloudovém řešení - a hrozící přesun na MARC21 a  AACR 2 je "za dveřmi" - takže když chci situaci chci řešit aktivně - nezbývá než se v míře této přetrvávající nejistoty poohlížet po alternativním řešení.

Evergreen je dostupný, v zahraničí plně fungující nezastarávající a umožňuje potenciálně nenákladnou, ne-li dokonce bezplatnou implementaci i neveřejných knihoven (nezapsaných v evidenci u MK ČR) do jednoho systému, katalogu (školní, spolkové knihovny...) - to nakonec platí i o dalších Open Source řešeních pro knihovny, ale netřeba se dál opakovat. Podstatné je, že Linda a Vašek Jansovi, Evergreenovští nadšenci a propagátoři (spolu s Evou Černiňákovou) před pár týdny dali popud k tomu, že jsou zase po proluce opět připravení posunout implementaci u nás dál. Takže budeme-li tu v Turnově schopní odpracovat implementaci a posunout se dál, tak systém rozjedeme - a to je další moment v němž má Linda Jansová pravdu, všechno nové musí někdo odpracovat, a to se nikomu moc nechce, dělat něco navíc, protože už tak máme práce nad hlavu a bez vidiny finančního stimulu, to je prostě nadšenectví a experimentátorství. (Absenci experimentátortví nakonec i kolega Svoboda, pokud se nepletu, vytýkal svého času SEXu - Sekci EXperimentálního knihovnictví.) Ovšem knihovny poskytující seriosní služby a jejich odpovědní ředitelé si nemohou dovolit tak úplně experimentovat na čtenářích a čím větší ty knihovny jsou a čím více uživatelů i funkcí mají, tím je ta odpovědnost vyšší. V protikladu ovšem větší možností pracovních zdrojů, tudíž i profesionálnějším přístupem mohou disponovat právě až ty největší české knihovny včetně krajských, mají-li ovšem koncepci, vize pro větší územní celek - to si dovolím tvrdit, i při sebevětší úctě a respektu například naše krajská knihovna v Liberci buď nemá, nebo neprezentuje či jen řeší pro nejmenší obecní knihovny, a to ještě vždy zajetým komerčním řešením - obávám se, že situace v ostatních krajích bude stejná.

Kudy tudy cesta ven - všiml jsem se že v řadě dotačních titulů je podporována věda, výzkum, inovace - ptám se tedy, nemohla by některá z velkých knihoven jít právě touto cestou (to i z jiných resortů než kultura) - a získat peníze na vývoj, výzkum, inovaci - pracovní sílu - z těchto dotačních titulů? Financování by tak stálo mimo vlastní provozní rozpočet experimentující velké knihovny.

Ano souhlasím, úplná sdílená katalogizace je přesně to, co potřebujeme. Ona nakonec v našich podmínkách malé knihovny dnes docela funguje, hodně záznamů kolegyně přejímají z CASLINu, přesto stále vstupují do záznamu v UNIMARCových polích, pardon v Claviovi dokonce jen ve formulářích s nadpisy Název, autor.... (podpole už jsou pro kolegyně "vyšší dívčí"). Takže pro malé knihovny bych rád považoval debatu o formátech katalogizace za akademickou - podle mého názoru v moderně fungujícím komplexním systému kooperace knihoven bychom neměli do úrovně okresních knihoven vůbec potřebovat specializované katalogizátory, ale spíše schopně akvírující a s veřejností komunikující + kvalitní informace poskytující knihovníky. Poli, podpoli a formáty ať se zabývají odborníci "ve vědárnách" na krajích a výše - to veřejnost, tedy naše uživatele stejně nezajímá. Knihovníci o existenci katalogizačních pravidel však samozřejmě mají základní odborný exkurs. Chápu Kolegu Denára - bežně se knihovnicím do nových katalogizačních pravidel a formátů prostě nechce - 14 let, to už není setrvačnost - nemůže to být třeba i ignorace dohodnutých národních cílů managmenty jednotlivých knihoven? Asi 14 dní je tomu, co jsem se právě v souvislosti s Evergreenem pídil v NK po jasném výhledu přechodu na MARC21 - obdržel jsem opět jen obecné informace s ohledem na přispívání záznamů do CASLINu. A ano, přechod i v našem zastaralém Claviovi (FoxPro) z UNIMARCU na MARC21 apod. není levnou záležitostí v souhrnu i s nutností placení updatů.

Při implementaci Evergreenu máme základní potíž - nemůžeme stávající fond napojit na nějaké centrální indexy, prostě ve všech našich záznamech jednoduše neexistují - skrze ně by se už katalogizační záznamy automaticky propsaly v tom či onom formátu do systému, ale budeme málem jak "za krále Klacka" exportovat záznamy, často z historických důvodů chybných, nejen ze systému do systému, ale ještě k tomu z formátu do formátu - chápu už že sama tahle skutečnost odrazuje knihovny od procesu přechodu na jiný knihovní systém a raději volí vyšší verzi produktu stávajícího dodavatele systému.

Jsem tedy už také skeptický, ale třeba nečekaně mile překvapí česká komunita kolem KOHY, anebo úplně odjinud - co třeba projekt knihovního systému, tuším OBECNÍ KNIHOVNA?

Mgr. Hanuš Karpíšek, ředitel MKAMT

Městská knihovna Antonína Marka Turnov
Jeronýmova 517, 51101 Turnov 1
tel. 481313092; fax 481312962
http://www.knihovna.turnov.cz

-----Original Message-----
From: Diskusni skupina knihoven a automatizace knihoven [mailto:[log in to unmask]] On Behalf Of Martin Svoboda
Sent: Thursday, March 27, 2014 9:36 PM
To: [log in to unmask]
Subject: Re: Koha vs Evergreen

Ahoj vsichni,

uz jsem toho moc videl, proto bohuzel souznim s Tomovou skepsi. 


Jedno takove "konsorcium" tu bylo: CASLIN. Ten fungoval, dokud byly na obzoru Mellonovy penize (1 M USD). Jako velky uspech vidim, ze v te dobe se podarilo nastartovat a vnutit do povedomi vedeni knihoven potrebnost standardizace, zavest MARC  a AACR 2. O mnoho vic se nepodarilo, paralelnim uspechem byla existence seminaru CASLIN (ano, uznavam vytku vylucnosti, pristupnosti jen pro omezeny pocet ucastniku). Ale i ten mel namale, v roce 1998, kdyz dosla podpora Pew Charitable Trusts, nebyt par blaznu z STK, MZK a MUNI uz to vypadalo, ze vse skoncilo. Potvrzuje se moje teze: porad se mame prilis dobre, nic nas skutecne nenuti spolupracovat. A mozna to je jeste horsi: i kdyby byla velka nouze, nez spolupracovat, to radsi si budeme opecovavat svoji malou - ale nasi - kulicku. 


Na okraj: desi mne, kdyz mezi argumenty v cem je Koha lepsi ctu, ze "Umožňuje například pokračovat katalogizaci v UNIMARC, který stále používá většina místních a městských českých knihoven."  V roce 2014!!!
MARC byl prohlasen za narodni format na prelomu tisicileti. Patnact let pote je za dvermi RDA a my katalogizujeme do UNIMARcu. Nemame pouzitelny zdroj sdilene katalogizace. Tak se bavime tim, jestli bude par stovek ci tisic knihovniku radeji katalogizovat totez v evergreenu nebo Koha. Je mi smutno.


Zdravi


msv


>>> GECT <[log in to unmask]> 27.3.2014 18:16 >>>
Dobry den,

vychazim ze svych zkusenosti a ty jsou takove, jake jsem napsal.

Vidim co vyzaduje nasazeni VU findu u nas v dome a obracene vidim, jak probina instalace Evergreenu v Turnove v okresni knihovne (a vetsi jsou u nas jiz jenom knihovny krajske) bez vlastniho analytika (nerikam uz ani bez programatora). 

Zadne fungujici konsorcium na nakup AKS jsem v ramci ceskych knihoven nezaregistroval, kazdy soutezi ci nakupuje sam. Konsorcia sama o sobe u nas nemaji velkou tradici, jejich provozovani vyzaduje urcity stupen ochoty k domluve a kompromisum, ktere u nas zatim stale nejsou bezne.

Rad se necham presvedcit o opaku, ale dokud ho na vlastni oci neuvidim, tak si dovolim ponechat svuj nazor.

Hodne zdaru :-).

Zdravi Tomas Gec
________________________________________
Odesílate: Diskusni skupina knihoven a automatizace knihoven [[log in to unmask]] za uživatele Michal Denár [[log in to unmask]]
Odesláno: 27. března 2014 13:03
To: [log in to unmask]
Předmět: Re: Koha vs Evergreen

Dobrý den,
dovolím si s kolegou Gecem v několika názorech nesouhlasit. Nemyslím si, že rozšíření OSS v českých knihovnách musí nutně zaštítit "velká knihovna". Tyto instituce mají na knihovní systému zcela jiné požadavky než knihovny městské nebo krajské. Článek Petry Žabičkové hodnotí nasazení open-source knihovních systémů ve specifickém prostředí knihoven institucí typu MZK. Je zjevné, že ne všechny nároky instituce takové velikosti a kvality jsou otevřená řešení schopná splnit. Ovšem stadradní městské knihovně mohou naopak tyto systémy velmi dobře posloužit. Takže by rozhodně byla škoda paušalizovat, že pokud to není dobré pro "velkou knihovnu" nemůže to být dobré pro malé a střední knihovny. Proto si nemyslím, že je nutná záštita velké a silné instituce. Určitě by participace instituce, která disponuje týmem programátorů, akcelerovala vývoj. V praxi to můžeme sledovat například při vývoji systému Koha, který nasadila nedávno Mětská knihovna v Oslo.
Aktuálně vyvíjí zcela nové řešení podpory pro RFID, které má být hotové již v květnu. Nicméně open-source systémy používají tisíce knihoven po celém světě, takže slabé využívání v ČR lze připisovat pravděpodobně historickému vývoji při závádění automatizace v 90. letech minulého století.
Pokud bude open-source lákávé pro menší knihovny, vidím řešení v založení konsorcia. To by pomohlo společně řešit financování vývoje specifických doplňků a také zajištění technické podpory. Pokud by bylo takové konsorcium příjemcem dotací, mělo by to pozitivní vliv na zhodnocení takto vynaložených prostředků. Dotace by byla vyplacena jen jednou, ale výsledky projektu by mohl využít každý. Myslím, že i tento aspekt je v dnešních časech dobré zvážit.
Pokud mohu hovořit za Kohu, tak zájem o ní je. Je logické, že než dojde k prvním úspěšným implementacím je to podnik rizikový. Ale pokud budeme rezignovaně sedět nezmění se nic. Často slýcháme, že knihovny u nás mezi sebou nespolupracují. Za sebe mohu říct, že mám pocit, že lidé kolem Koha spolupracují. Jestli bude open-source minoritou nebo zajímavou alternativou ovlivníme jen my.

Pěkný den

Michal Denár

> Dobry den,
>
> vzhledem k tomu, ze toto je jedno z velkych temat, věnovala se mu v
lonskem roce systematicky moje kolegyne Petra Zabickova.
> Vystupem jeji práce je clanek (viz
http://duha.mzk.cz/clanky/nejrozsirenejsi-open-source-knihovni-systemy-jejich-pouzitelnost
), se jehož zaberem se ztotoznuji:
>
> "Pokud by se pro přechod na některý z volně dostupných knihovních
systémů rozhodla knihovna větší, odhodlaná do takového přechodu investovat čas a peníze a jít do rizika, že z různých důvodů, nesouvisejících nutně s kvalitami zvoleného systému neuspěje, měla by si vhodný systém zvolit sama, na základě své vlastní analýzy, dělané lidmi, kteří budou tento přechod realizovat. Pokud tyto lidi nemá, neměla by se do takového dobrodružství pouštět do doby, než u nás vznikne alespoň menší skupina knihoven určitý systém provozující, protože existence takové skupiny už vygeneruje i někoho, kdo je schopen pomoci se zavedením daného systému v dalších knihovnách."
>
> Bude tedy zajimave sledovat, jak se open source reseni prosadi na
urovni obecnich knihoven, ovšem pokud se za jedno z reseni nepostavi nejaka z velkych knihoven typu Mestska knihovna v Praze, bude v oblasti AKS open source pouze zajimavym doplnkem. Nicmene o zadne velke knihovne, která by tento prechod planovala, nevim.
>
> Zdravi Tomas Gec
>
>
> ________________________________________
> Odesílate: Diskusni skupina knihoven a automatizace knihoven
[[log in to unmask]] za uživatele Opensource knihovna [[log in to unmask]]
> Odesláno: 12. srpna 2013 18:34
> To: [log in to unmask]
> Předmět: Re: Koha vs Evergreen
>
> Dobrý den,
> náklady spojenými s nasazením OSS se určitě zabývalo již mnoho
institucí v ČR. Bohužel jsem nikde nenašel o tomto tématu mnoho publikovaných informací. Určitě by na tomto místě bylo nejvhodnější, aby se k této otázce vyjádřil někdo, kdo touto cestou v nedávné době prošel.
Za kvalitně zpracovaný materiál považuji tuto studii, která vznikla ve Velké Británii v roce 2011. Její součástí je i propracovaná metologie zvažování rizik a přínosů, případová studii atd. Řeší se tam i Total cost of ownership OSS http://eprints.lse.ac.uk/39826/1/Total_cost_of_ownership_of_open_source_software_%28LSERO%29.pdf
> Nejsem ekonom, proto to vezmu spíše obecněji. Rozdělil bych náklady na
zavedení open source produktu na fixní (např. instalace, nastavení, prvotní import dat) a variabilní (customizace funkcionalit, grafiky, zaškolení obsluhy, údržba a servis).
>
> Tu první skupinu vnímám jako mandatorní, tam se dají náklady celkem
dobře spočítat (i dopředu).
> Jako příklad mohu uvést testovací instalaci knihovního systému Koha,
kterou jsem prováděl:
>      - instalace OS Debian Wheezy z připraveného DVD=1 hodina
>      - instalace Koha 3.12, včetně nastavení Apache=2 hodiny
>      - nastavení systému do základního provozního stavu=4 hodiny
>      - export dat ze stávajícího systému=2 hodiny
>      - verifikace a oprava dat v MARC21=16 hodin
>      - import bibliografických záznamů (fond 60.000 titulů)=4 hodiny
>      - import uživatelských dat a nutná nastavení (čtenáři)=2 hodiny
>      - nastavení počítačů obsluhy, tisk, čtečka atd.=0,5 hodiny/kus
> Celkem: 31 hodin + nastavení počítačů obsluhy
>
> Některé funkcionality knihovního systému, který takto můžete získat:
> - moduly výpůjčky, správa finančních fondů a rozpočtů, správa
objednávek, akvizice, katalogizace, autority, periodika
> - OPAC, možné propojení s VuFind
> - MARC šablony pro různé typy dokumentů
> - tvorba a tisk průkazů, generování a tisk čárových kódů
> - správa čtenářů
> - správa a notifikace upomínek
> - revize fondu
> - statistiky
>
> Dále systém umožňuje stahování záznamů přes Z39.50, nabízí server
OAI-PMH, integrovaný self-check, offline výpůjčky. Systém lze nastavit tak, že může obsluhovat oddělení, pobočky či spravované regionální knihovny. Toto nastavení nebylo v při testu provedeno a jeho doba záleží především na počtu poboček.
> Příklad je opravdu jen ilustrační, protože každá instalace je
individuální. Celkový čas záleží na požadovaných funkcionalitách, vyžadovaných modulech.  Výrazně se může lišit i doba nutná k úpravě/opravě dat. Oprava dat často není možné počítat jako náklad, protože jen opravuje chyby stávajících záznamů. Evergreen i Koha jsou striktní a netolerují nevalidní MARC záznamy. Ve stávajících datech často přetrvávají záznamy, které po exportu/konverzi neprojdou validací a je tedy nutné je opravit. Jde většinou o starší záznamy a jejich výskyt bude v různých knihovnách také různý.
>
> Konkrétně u Koha bylo také nutné celý systém přeložit do češtiny.
Jelikož tuto práci odvedla komunita složená ze studentů a knihovníků, kteří tuto činnost prováděli ve svém volném čase, nezapočítávám tuto činnost do nákladů. Pokud by byla hrazena například z grantu, byla by zaplacena pouze jednou a další instalace by tedy již neznamala žádné náklady pro zavádějící instituci. To platí i o každém vývoji open source, který by byl případně nutný.
> Ta druhá skupina je naopak velmi variabilní a bude velmi záležet na
konkrétním prostředí i aplikaci. Někde nebude žádné "ohýbání na míru"
nutné nebo vyžadované.
> Školení často probíhá uvnitř samotné instituce tak, že administrátor
vyškolí uživatele. Typicky u školení se musí s něčím takovým počítat i u komerčního produktu. Někdy je takové školení v ceně produktu, jindy není. Často se na taková školení musí někam cestovat, i to sebou nese náklady. Pro zjednodušení můžeme počítat, že vyškolení vyjde na podobné peníze jako u komerčního produktu.
>
> Podle mého názoru je škoda, že některé komerční firmy vidí v OSS
nepřítele. Doba a trh se mění. OSS může být zajímavou alternativou jak pro knihovny, tak pro firmy. Ze zahraničí jsou známy případy firem, které opustily vlastní vývoj a dnes se úspěšně živí vývojem rozšíření a nabízením podpory pro otevřené produkty. Naopak mnoho komečních řešení používá open source jako součást svých řešení, což jen potvrzuje jejich kvalitu.
> Cena údržby a aktualizací sytému je také dalším nákladem po zavedení
produktu. Pokud má knihovna štěstí a má svého IT pracovníka, odvažuji se tvrdit, že údržba bude maximálně stejně nákladná jako u komečního produktu. K úspoře dojde na poplatcích za aktualizaci systému, protože ty budou zdarma. Pokud bude provádět správu externí síla, bude to opět podobné, jako v podpoře komerčního produktu. Rozdíl může být v tom, kolik za takové služby bude knihovně účtováno. Díky filosofii open source je nabízení komerční podpory zajímavým trhem (viz. například Joomla, placená podpora Linuxu atp.). Pokud by tedy nabízení komeční podpory knihovnám začalo být finančně zajímavé, mohlo by existovat několik různých subjektů s takovou nabídkou. Tím by vzniklo zdravé konkurenční prostředí, které by udrželo cenu dole. Navíc by celý proces byl výrazně transparentnější díky možnostem nechat konzultovat účtované ceny i u jiných dodavatelů podpory. Nemělo by tedy docházet k účtování neúměrně vysokých cen. Samozřejmostí je vzdálená správa, odpadají tedy náklady na dopravu.
> Tím se dostávám k dlouhodobé udržitelnosti open source. U knihovních
systémů vidím základ v tom, že pokud jsou data ve standardních formátech (MARC21), existuje vždy poměrně jednoduchá cesta k jinému systému, který využívá stejný formát dat.
> Je logické, že při výběru systému by měla knihovna provést analýzu a
zvážit, který nakonec vybere. Konkrétně u systémů Evergreen a Koha stojí za vývojem silné komunity a mají stovky až tisíce instalací po celém světě. U zmíněných knihovních systémů jsou jádrem vývojového týmu lidé přímo z knihoven, požadavky na funkce a chování systémů přicházejí tedy přímo z praxe.
> Díky decentralizovanému vývoji není tedy příliš pravděpodobný nějaký
dramatický budoucí vývoj, který by vedl k neřešitelnému stavu. U OSS projektů někdy dochází ke štěpení na různé větve vývoje, ale díky živé komunitě nedochází běžně k situacím, kdy by neexistovala žádná exit strategie. Řízení vývoje zavedených OSS projektů má jasná pravidla, definované cíle, systém pro hlášení chyb a většinou i managera(y) kvality.
> Podobné je to i v otázce použitých technologií (MySQL, Perl, Solr,
Apache, Zebra, PAZPAR2..). Jak jsem již zmínil, ty používá celá řada komečních řešení, tzn. pokud tam existují rizika, jsou podobná pro OSS i komerční řešení. Před nějakým časem se spekulovalo o různých možných koncích MySQL a komunita téměř okamžitě začala pracovat na náhradě v podobě MariaDB (více o tom např. zde http://www.root.cz/clanky/databaze-mariadb-valcuje-mysql/). Na druhou stranu, jak je to s dlouhodobou udržitelností u komečních produktů?
Ekonomická krize se zdá již neoddělitelnou součástí nejen ekonomické reality. Existuje v našem světě vůbec nějaká jistota?
> Žádný technologický produkt není možné udržovat věčně, protože vývoj
jde kupředu a nové funkcionality a technologie nejde provozovat na zastaralých produktech. Navíc firmy jsou od toho, aby vydělávaly svým vlastníkům. Chce-li zákazník nové funkce, musí zaplatit za přechod na novou větev produktu. Podle mého názoru je dobré se zamyslet, proč značná část českých knihoven používá technologicky zastaralé a dlouhodobě neudržitelné produkty a jaké to má důsledky na efektivitu jejich práce a dopad na kvalitu služeb, které (ne)mohou svým čtenářům nabízet. A také o tom, jaké existují možnosti řešení této situace.
Jaké produkty jsou k dispozici? Kolik stojí? Kolik by stálo převést do nich stávající data? Kde na to případně seženeme peníze?
> Pokud bych to měl nějak uzavřít, tak řeknu jen to, co bylo již řečeno
mnohorát. OSS není zadarmo, ale může to být ekonomicky zajímavá alternativa přinášející moderní technologie, které jsou základem kvalitních služeb moderní knihovny. OSS není univerzálním řešením pro každého, protože vyžaduje aktivní přístup, nasazení a přijetí odpovědnosti. Je tedy logické, že v budoucnu budou koexistovat komerční i otevřená řešení. Kolik českých knihoven bude OSS aktivně využívat, záleží jen na nich. Na jejich ochotě opustit vyšlapané cesty a přijmout výzvu svobodné cesty se vším, co k tomu patří.
>
>
> Pěkný zbytek léta.
>
>
> Michal Denár
>
>
> Dobry den vsem,
>
> Nasledujici radky chapu jako pozvani, dokonce i pro ty, kteri na open
source neveri:
> Rádi přivítáme kaľdého, kdo se chce podělit o své zkuąenosti (i
negativní) s implementací a pouľíváním otevřených řeąení v knihovnické praxi. Zajímavá je obecná rovina, managerský pohled i konktrétní technické detaily.
>
> Pro rozproudeni diskuse pokladam tedy par otazek:
>
> Kazda knihovna si snadno spocte naklady na provoz knihovniho systemu.
Pod slovem naklady myslim to, cemu se rika "Total overall cost".
Pokousel se nekdo alespon odhadnout TOC naklady u projektu, zalozenych na opensouce? Jsou znama rizika spojena s provozovanim OS systemu?  Kdo je/muze byt partnerem knihovny s ohledem na udrzitelnost projektu?
>
> Zdravim
>
> Pavel Krbec
> Multidata Praha
>
>
>
>
>
>
>
> 2013/8/1 Opensource knihovna
<[log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>>
> Zdravím,
> o budovaní základů knihovnické komunity, která informuje a diskutuje
nad open source v knihovnách se snaľí portál opensource.knihovna.cz<http://opensource.knihovna.cz>. Z důvodů kapacitních se zatím omezujeme na výběr vhodných aplikací, které můľete najít v katalogu. Nyní je jich kolem 50, od knihovních systémů, přes kancelářský SW, aľ po speciality jako jsou digitální repozitáře nebo nástroje na práci s MARC záznamy. Na webu funguje i fórum, kde se někdy i diskutuje nad tématem. Tahle část je na Vás, na knihovnické komunitě.
> Překlad systému Koha patří mezi naąe projekty, které mají pomáhat
oľivit zájem o open source českých knihovnách. Díky aktivní skupině překladatelů dobrovolníků je nyní přeloľeno cca 63 % textu. Zbývá přeloľit objemnou kontextovou nápovědu. Pokud máte zájem se na projektu podílet, můľete se k překladovému týmu připojit  zde:
http://translate.koha-community.org/cs/312/
> Chystáme se také na publikování praktických článků, které chceme
věnovat postupům a procedurám při implementaci otevřených řeąení, ale určitě se budeme věnovat i zmíněnému "čiątění" stávajících dat.
Intenzivně uvaľujeme také o moľnostech, jak zajistit kvalitní a dostupnou technickou podporu pro knihovny bez vlastního IT pracovníka.
Času je vąak málo, úkolů mnoho. Rádi přivítáme kaľdého, kdo se chce podělit o své zkuąenosti (i negativní) s implementací a pouľíváním otevřených řeąení v knihovnické praxi. Zajímavá je obecná rovina, managerský pohled i konktrétní technické detaily.
> Kaľdopádně jsem velmi rád, ľe se opět rozběhla debata nad tímto
tématem.
>
> Přeji příjemné letní dny.
>
>
> Michal Denár
> opensource.knihovna.cz<http://opensource.knihovna.cz>
>
> Dobrý den,
>
> konečně jsem naąel po návratu z dovolené do práce chvilku reagovat na
diskusi Koha versus Evergreen.
>
>
> 1.       Nejprve k původnímu dotazu p. ®abičky - pokroky s implementací
Evergreenu u nás v Turnově – od podzimu ľádné, čekáme na export upravených dat o titulech + čtenářích a základní nastavení hierarchie knihovny od Vaąka Jansy, kterým myslím jasně popsal situaci, pak teprve můľeme začít prakticky zkouąet, půjčovat, vracet katalogizovat, odesílat SMS… v interním neostrém provozu, ale na reálných počítačích a tiskárnách - v půjčovnách a na pobočkách, moľná doplnit o jednu externí miniknihovnu ąkolní, spolkovou. Na tolik potřebné teoretické nastudovávání a dle nich následné obhospodařování  manuálů u nás nemá opravdu nikdo čas a vpravdě ani přísluąnou erudici, takľe se chováme při implementaci docela stejně, jako by se chovala větąina malých knihoven, s tím rozdílem ľe ony by měly vstupovat a propojovat se do jiľ funkčního a pro české prostředí odladěného konsorcionálního knihovnického systému s existující komunitou lidí.. to je (zatím?) utopie. V Jaboku se implementace podařila hlavně kvůli „tvrdému / časově náročnému“ osobnímu nasazení Evy Černiňákové.
>
> 2.       Koha versus Evergreen – s Kohou jsem nikdy nepracoval, znám
ji jen povrchně, abych si mohl dovolit jakékoliv srovnání. Mohu jen naznačit, proč mne oslovil právě Evergreen i přes jeho ne úplnou jednoduchost - zaujala robustnost systému, důsledné konsorcionální pojetí s centrální katalogizací, s potenciálem pouľití celorepublikovým, které se bude ovąem v blízké budoucnosti pro neschopnost českých knihoven ekonomicky kooperovat na zásadních velkých projektech, a vůbec měnit zaľité zvyklosti, pracovní postupy i pro silný systém autonomie různých knihoven různých zřizovatelů ubírat cestou projektu typu „Centrální portálu knihoven (CPK)“ pravděpodobně za cenu stamilionových nákladů z veřejných peněz – ovąem, je-li náą stát tak bohatý a takové prostředky knihovnám jako celku, např. skrze projekty Ministerstva kultury poskytne, pak nic nikoho netlačí hledat existující v zahraničí funkční, dle mého odhadu o řád levnějąí řeąení (Evergreen se zcela jistě plně nekryje se zamýąlenou funkcionalitou CPK) s velkým potenciálem rozvoje a uspořené prostředky vyuľít v knihovnách , ale jinde, inu proč ne – je to česká cesta, nemám objektivní podklady abych efektivitu mohl posoudit…
>
> 3.       Tříątění sil při implementaci Kohy a Evergreenu – je a není
to tříątění sil, vlastně bych v tom ľádné odborné sloľitosti nehledal - prostě různí lidé dělají různé věci, které se jim líbí a jsou jim srozumitelné. Pokud se podaří vybudovat komunitu knihoven vyuľívající nekomerční řeąení pro relativně jednoduąąí a uľivatelsky přívětivějąí (jak v diskusi naznačeno) Kohu, pak i to bude v poměrech českého knihovnictví pozitivní, dokonce moľná zásadní??? Pokrok.
>
> 4.       OpenSource versus komerční knihovní systémy – stále opakuji
názor, ľe potřebujeme v českém prostředí sluąnou funkční levnějąí alternativu pro „chudé“ knihovny schopné a ochotné spolupracovat, tím myslím OpenSource řeąení, pak i české komerční firmy produkující software pro knihovny nabídnou více, protoľe budou muset, jsem o tom přesvědčený, stále postrádám onu klientskou vstřícnost a reagování na dynamický vývoj v naąem oboru (např. který knihovnický systém plně obhospodařuje elektronické knihy, včetně uloľení, jejich ochrany, distribuce apod., dosud zřejmě plnohodnotně ľádný, neustále se odkazujeme na existující vakuum v oblasti autorskoprávní, proč máme stále knihovní systémy odtrľené od ekonomických / účetních, od prezentačních, provozních / intranetových, komunikačních…).
>
> Mgr. Hanuą Karpíąek, ředitel MKAMT
>
> Městská knihovna Antonína Marka Turnov Jeronýmova 517, 51101 Turnov 1 
> tel. 481313092; fax 481312962 http://www.knihovna.turnov.cz
>
> From: ®abička Petr [mailto:[log in to unmask]]
> Sent: Tuesday, July 23, 2013 9:51 AM
> To:
[log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>
> Cc: Michal Denár; Václav Jansa
> Subject: Fwd: koha vs evergreen
>
> Dobrý den,
>
> rád bych se zaptal, jestli jste nějak pokročili s Evergreenem a hlavně
jaké přednosti vidíte na Evergreenu oproti systému Koha. (Cílem není flamewar, ale chystáme se udělat si vlastní srovnání a rádi bychom navázali na vaąi práci).
>
> Zdravím a děkuji,
>
> Petr ®abička
>
> Begin forwarded message:
>
>
> From: Michal Denár
<[log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>>
> Subject: Re: koha vs evergreen
> Date: 23. července 2013 8:19:08 GMT+02:00
> To: ®abička Petr <[log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>>
>
> Dobrý den,
> v době, kdy jsme se rozhodovali, jaký systém pouľijeme jako náhradu za
stávající Clavius, jsme si dělali srovnání mezi několika OSS ILS.
Evergreen i Koha jsou nejlepąí z nich. Bohuľel Evergreen vychází z americké knihovnické reality a je poměrně silně orientovaný spíąe na konscorcia knihoven. Koha je v nasazení více kosmopolitní, proto je podle naąich poznatků více otevřená pro různá lokální specifika.
Umoľňuje například pokračovat katalogizaci v UNIMARC, který stále pouľívá větąina místních a městských českých knihoven.
> Kdyľ shrnu hlavní výhody Koha proti Evergreen budou to tyto:
> - velmi přívětivé a přehledné uľivatelské rozhraní staff klienta
>
> - komplexní správa rozpočtů pro akvizici je součástí přímo ILS
> - zachování stávajicích funkcionalit pro sdílenou katalogizaci a
výměnu dat s NKP (Z39.50, OAI, autority)
> - přehledná katalogizace v MARC21 a tvorba ąablon pro různé typy
dokumentů
> - plnohodnotná náhrada klíčových funkcionalit Clavius REKS (regionální
knihovny)
> - naprostá svoboda při tvorbě reportů a statistik (data driven
aquisition)
> - roząíření funcionalit přes plug-ins
> - integrovaná kontextová nápověda (po ukončení překladu kompletně v
čeątině)
> - kvalitně zpracovaná dokumentace (zatím bohuľel nepřeloľená, v plánu)
> - velmi aktivní komunita vývojářů
> - pravidelný aktualizační cyklus (kaľdý měsíc oprava chyb, kaľdých 6
měsící nová verze)
> - jednoduchá aktualizace, snadná údrľba včetně vzdálené
>
> - není třeba klient aplikace, vąe probíhá v prohlíľeči
> - integrovaný self-check
>
> - deklarovaná budoucí podpora Bibframe OPAC Koha nebudeme 
> pravděpodobně vůbec veřejně nabízet, pouľijeme
VuFind.
>
> To, ľe v budoucnu budou knihovny v ČR vybírat z několika OSS systémů
nevnímám jako ątěpení sil, ale naopak jako výhodu. Kaľdá knihovna má určité představy a poľadavky na knihovní systém. Pokud je moľnost výběru zvolí ten, který ji lépe splňuje očekávání. Pokud není moľnost výběru můľe se stát, ľe jediné nabízené řeąení nebude z nějakého důvodu vyhovovat, knihovna na open source můľe definitivně zanevřít. Proto moľnost výběru chápu jako jednoznačnou výhodu. Myslím si také, ľe čím více se bude o nasazení otevřených řeąení hovořit, tím lépe. Předevąím příklady dobré praxe mohou odpovědné pracovníky přesvědčit o kvalitách a výhodách open source.
> Vývoj Evergreen a Koha probíhá v duchu spolupráce a oba systémy sdílí
některé komponenty či části kódu. I z toho důvodu si nemyslím, ľe je Koha hůře naprogramovaná. Nejsem vąak programátor, abych toto mohl objektivně posoudit.
> Pouľívání OSS v knihovnách se snaľí propagovat portál
opensource.knihovna.cz<http://opensource.knihovna.cz/>. Bohuľel zatím větąí zájem v komunitě nevzbudil, ale pravdou je, ľe se nyní soustředíme předevąím na překlad Koha a testování a implemetaci.
Jakmile budeme mít nějaké postřehy, budeme je publikovat. Aktuálně velmi intezivně testujeme chování Koha ve vąech klíčových knihovních činnostech jako jsou akvizice, katalogizace, správa pohledávek a cirkulační proces. Přeloľeno je přes 50 % textu (je ho téměř desetinásobek toho, co je v Evergreenu). Nyní zbývá přeloľit předevąím kontextovou nápovědu, drtivá větąina viditelného textu je jiľ hotová.
>
> Jinak o Koha uľ několik knihoven projevilo zájem a pokud neochladne je
moľné, ľe brzy bude nejpouľívanějąím OSS systémem v ČR :-) Tak uvidíme, vyčkávají na výsledky testování a dokončení překladu.
>
> Pěkný den.
>
> Michal Denár
>
> Dobrý den,
>
>
>
> Vaąek říkal ľe plánujete nasadit systém Koha jako regionální systém.
Rád bych se zeptal, jestli to nechcete zváľit v kontextu toho, ľe H.Karpíąek dostal v roce 2012 VISKový projekt na nasazení evergreenu coby regionálního systému a letos by to měl spustit. No a tříątit síly na daląí open source systém by podle mě bylo ąkoda. Navíc finská NK počítá s evergreenem do budoucna jako s národním knihovním systémem, tj budu investovat do jeho daląího rozvoje. Podle toho co jsem slyąel, tak evergreen je líp koncipovaný z programátorského hlediska. Dělali sjte nějakou analýzu na téma Koha vs Evergreen?
>
>
>
> Zdraví,
>
>
>
> Petr ®abička
>
>
>
>
> --
>
> Děkuji a přeji příjemný den.
>
>
>
> Michal Denár
>
> Městská knihovna Česká Třebová
>
>
>
>
> --
> Děkuji a přeji pěkný den.
>
> Za portál Opensource.knihovna.cz<http://Opensource.knihovna.cz>
> Michal Denár
>
>
>
>
> --
> Děkuji a přeji pěkný den.
>
> Za portál Opensource.knihovna.cz
> Michal Denár
>
> --
> This message has been scanned for viruses and dangerous content by 
> MailScanner<http://www.mailscanner.info/>, and is believed to be 
> clean.
>


--
Děkuji a přeji příjemný den.

Michal Denár
Městská knihovna Česká Třebová

--
This message has been scanned for viruses and dangerous content by MailScanner, and is believed to be clean.

Back to: Top of Message | Previous Page | Main KNIHOVNA Page



LISTSERV.CESNET.CZ

CataList Email List Search Powered by the LISTSERV Email List Manager