LISTSERV mailing list manager LISTSERV 15.0

Help for KNIHOVNA Archives


KNIHOVNA Archives

KNIHOVNA Archives


View:

Next Message | Previous Message
Next in Topic | Previous in Topic
Next by Same Author | Previous by Same Author
Chronologically | Most Recent First
Proportional Font | Monospaced Font

Options:

Join or Leave KNIHOVNA
Reply | Post New Message
Search Archives


Subject: Re: Koha vs Evergreen
From:Michal Denár <[log in to unmask]>
Reply-To:Michal Denár <[log in to unmask]>
Date:Fri, 28 Mar 2014 10:30:28 +0100
Content-Type:text/plain

Zdravím Vás,
vyjádřím se jen k poslednímu odstavci. Můžeme fakt, že převážná většina 
českých knihoven katalogizujet stále v UNIMARC považovat za děs. 
Každopádně je to fakt. A pak je logicky častou otázkou katalogizátorů 
je-li podpora UNIMARC i v Koha. Ano je, stejně jako podpora MARC21. A 
intenzivně se pracuje na podpoře BibFrame, který je horkým kandidátem, 
aby jednou nahradil MARC21. Jestli se někdo rozhodne přejít na MARC21 
nebo bude pokračovat v používání UNIMARC přeci není věcí sytému, který 
používá. Je to rozhodnutí managementu, potažmo katalogizátorů dané 
instituce. Pokud byl MARC21 prohlašen za národní formát před 14 lety, 
proč se stále používá UNIMARC? Je to dáno jistou setrvačností samotných 
knihoven a tím, že konverze není banální záležitostí a logicky se do ní 
nikomu moc nechce.
Podpora UNIMARC v Koha je ted výhoda jen pro toho, kdo ji za výhodu 
považuje. Ta citovaná věta tedy nebyla míněna jako obhajoba dalšího 
používání tohoto formátu, ale pouhé konstatování o jeho podpoře v tomto 
systému.
Mluví se o tom, že by se na MARC mělo plošně konečně přejít. Zkuste si 
tedy spočítat kolik to bude stát peněz. Zamysleme se také nad tím, kde 
je ty malé a střední knihovny vezmou. Některé již teď musí omezovat 
akvizici, protože jejich rozpočty jsou napjaté. Můžeme čekat, debatovat 
nebo zkusit hledat najít řešení. Osobně budu raději hledat, skepsi 
navzdory. Možného nezdaru jsem si vědom.

Pěkný den všem.

Michal Denár




Ahoj vsichni, uz jsem toho moc videl, proto bohuzel souznim s Tomovou 
skepsi. Jedno takove "konsorcium" tu bylo: CASLIN. Ten fungoval, dokud 
byly na obzoru Mellonovy penize (1 M USD). Jako velky uspech vidim, ze v 
te dobe se podarilo nastartovat a vnutit do povedomi vedeni knihoven 
potrebnost standardizace, zavest MARC a AACR 2. O mnoho vic se 
nepodarilo, paralelnim uspechem byla existence seminaru CASLIN (ano, 
uznavam vytku vylucnosti, pristupnosti jen pro omezeny pocet ucastniku). 
Ale i ten mel namale, v roce 1998, kdyz dosla podpora Pew Charitable 
Trusts, nebyt par blaznu z STK, MZK a MUNI uz to vypadalo, ze vse 
skoncilo. Potvrzuje se moje teze: porad se mame prilis dobre, nic nas 
skutecne nenuti spolupracovat. A mozna to je jeste horsi: i kdyby byla 
velka nouze, nez spolupracovat, to radsi si budeme opecovavat svoji 
malou - ale nasi - kulicku. Na okraj: desi mne, kdyz mezi argumenty v 
cem je Koha lepsi ctu, ze "Umožňuje například pokračovat katalogizaci v 
UNIMARC, který stále používá většina místních a městských českých 
knihoven." V roce 2014!!! MARC byl prohlasen za narodni format na 
prelomu tisicileti. Patnact let pote je za dvermi RDA a my 
katalogizujeme do UNIMARcu. Nemame pouzitelny zdroj sdilene 
katalogizace. Tak se bavime tim, jestli bude par stovek ci tisic 
knihovniku radeji katalogizovat totez v evergreenu nebo Koha. Je mi 
smutno. Zdravi msv
>>>> GECT <[log in to unmask]> 27.3.2014 18:16 >>>
> Dobry den,
>
> vychazim ze svych zkusenosti a ty jsou takove, jake jsem napsal.
>
> Vidim co vyzaduje nasazeni VU findu u nas v dome a obracene vidim, jak
> probina instalace Evergreenu v Turnove v okresni knihovne (a vetsi jsou
> u nas jiz jenom knihovny krajske) bez vlastniho analytika (nerikam uz
> ani bez programatora).
>
> Zadne fungujici konsorcium na nakup AKS jsem v ramci ceskych knihoven
> nezaregistroval, kazdy soutezi ci nakupuje sam. Konsorcia sama o sobe u
> nas nemaji velkou tradici, jejich provozovani vyzaduje urcity stupen
> ochoty k domluve a kompromisum, ktere u nas zatim stale nejsou bezne.
>
> Rad se necham presvedcit o opaku, ale dokud ho na vlastni oci neuvidim,
> tak si dovolim ponechat svuj nazor.
>
> Hodne zdaru :-).
>
> Zdravi Tomas Gec
> ________________________________________
> Odesílate: Diskusni skupina knihoven a automatizace knihoven
> [[log in to unmask]] za uživatele Michal Denár
> [[log in to unmask]]
> Odesláno: 27. března 2014 13:03
> To: [log in to unmask]
> Předmět: Re: Koha vs Evergreen
>
> Dobrý den,
> dovolím si s kolegou Gecem v několika názorech nesouhlasit. Nemyslím si,
> že rozšíření OSS v českých knihovnách musí nutně zaštítit "velká
> knihovna". Tyto instituce mají na knihovní systému zcela jiné požadavky
> než knihovny městské nebo krajské. Článek Petry Žabičkové hodnotí
> nasazení open-source knihovních systémů ve specifickém prostředí
> knihoven institucí typu MZK. Je zjevné, že ne všechny nároky instituce
> takové velikosti a kvality jsou otevřená řešení schopná splnit. Ovšem
> stadradní městské knihovně mohou naopak tyto systémy velmi dobře
> posloužit. Takže by rozhodně byla škoda paušalizovat, že pokud to není
> dobré pro "velkou knihovnu" nemůže to být dobré pro malé a střední
> knihovny. Proto si nemyslím, že je nutná záštita velké a silné
> instituce. Určitě by participace instituce, která disponuje týmem
> programátorů, akcelerovala vývoj. V praxi to můžeme sledovat například
> při vývoji systému Koha, který nasadila nedávno Mětská knihovna v Oslo.
> Aktuálně vyvíjí zcela nové řešení podpory pro RFID, které má být hotové
> již v květnu. Nicméně open-source systémy používají tisíce knihoven po
> celém světě, takže slabé využívání v ČR lze připisovat pravděpodobně
> historickému vývoji při závádění automatizace v 90. letech minulého
> století.
> Pokud bude open-source lákávé pro menší knihovny, vidím řešení v
> založení konsorcia. To by pomohlo společně řešit financování vývoje
> specifických doplňků a také zajištění technické podpory. Pokud by bylo
> takové konsorcium příjemcem dotací, mělo by to pozitivní vliv na
> zhodnocení takto vynaložených prostředků. Dotace by byla vyplacena jen
> jednou, ale výsledky projektu by mohl využít každý. Myslím, že i tento
> aspekt je v dnešních časech dobré zvážit.
> Pokud mohu hovořit za Kohu, tak zájem o ní je. Je logické, že než dojde
> k prvním úspěšným implementacím je to podnik rizikový. Ale pokud budeme
> rezignovaně sedět nezmění se nic. Často slýcháme, že knihovny u nás mezi
> sebou nespolupracují. Za sebe mohu říct, že mám pocit, že lidé kolem
> Koha spolupracují. Jestli bude open-source minoritou nebo zajímavou
> alternativou ovlivníme jen my.
>
> Pěkný den
>
> Michal Denár
>
>> Dobry den,
>>
>> vzhledem k tomu, ze toto je jedno z velkych temat, věnovala se mu v
> lonskem roce systematicky moje kolegyne Petra Zabickova.
>> Vystupem jeji práce je clanek (viz
> http://duha.mzk.cz/clanky/nejrozsirenejsi-open-source-knihovni-systemy-jejich-pouzitelnost
> ), se jehož zaberem se ztotoznuji:
>> "Pokud by se pro přechod na některý z volně dostupných knihovních
> systémů rozhodla knihovna větší, odhodlaná do takového přechodu
> investovat čas a peníze a jít do rizika, že z různých důvodů,
> nesouvisejících nutně s kvalitami zvoleného systému neuspěje, měla by
> si vhodný systém zvolit sama, na základě své vlastní analýzy, dělané
> lidmi, kteří budou tento přechod realizovat. Pokud tyto lidi nemá,
> neměla by se do takového dobrodružství pouštět do doby, než u nás
> vznikne alespoň menší skupina knihoven určitý systém provozující,
> protože existence takové skupiny už vygeneruje i někoho, kdo je
> schopen pomoci se zavedením daného systému v dalších knihovnách."
>> Bude tedy zajimave sledovat, jak se open source reseni prosadi na
> urovni obecnich knihoven, ovšem pokud se za jedno z reseni nepostavi
> nejaka z velkych knihoven typu Mestska knihovna v Praze, bude v oblasti
> AKS open source pouze zajimavym doplnkem. Nicmene o zadne velke
> knihovne, která by tento prechod planovala, nevim.
>> Zdravi Tomas Gec
>>
>>
>> ________________________________________
>> Odesílate: Diskusni skupina knihoven a automatizace knihoven
> [[log in to unmask]] za uživatele Opensource knihovna
> [[log in to unmask]]
>> Odesláno: 12. srpna 2013 18:34
>> To: [log in to unmask]
>> Předmět: Re: Koha vs Evergreen
>>
>> Dobrý den,
>> náklady spojenými s nasazením OSS se určitě zabývalo již mnoho
> institucí v ČR. Bohužel jsem nikde nenašel o tomto tématu mnoho
> publikovaných informací. Určitě by na tomto místě bylo nejvhodnější, aby
> se k této otázce vyjádřil někdo, kdo touto cestou v nedávné době prošel.
> Za kvalitně zpracovaný materiál považuji tuto studii, která vznikla ve
> Velké Británii v roce 2011. Její součástí je i propracovaná metologie
> zvažování rizik a přínosů, případová studii atd. Řeší se tam i Total
> cost of ownership OSS
> http://eprints.lse.ac.uk/39826/1/Total_cost_of_ownership_of_open_source_software_%28LSERO%29.pdf
>> Nejsem ekonom, proto to vezmu spíše obecněji. Rozdělil bych náklady na
> zavedení open source produktu na fixní (např. instalace, nastavení,
> prvotní import dat) a variabilní (customizace funkcionalit, grafiky,
> zaškolení obsluhy, údržba a servis).
>> Tu první skupinu vnímám jako mandatorní, tam se dají náklady celkem
> dobře spočítat (i dopředu).
>> Jako příklad mohu uvést testovací instalaci knihovního systému Koha,
> kterou jsem prováděl:
>>       - instalace OS Debian Wheezy z připraveného DVD=1 hodina
>>       - instalace Koha 3.12, včetně nastavení Apache=2 hodiny
>>       - nastavení systému do základního provozního stavu=4 hodiny
>>       - export dat ze stávajícího systému=2 hodiny
>>       - verifikace a oprava dat v MARC21=16 hodin
>>       - import bibliografických záznamů (fond 60.000 titulů)=4 hodiny
>>       - import uživatelských dat a nutná nastavení (čtenáři)=2 hodiny
>>       - nastavení počítačů obsluhy, tisk, čtečka atd.=0,5 hodiny/kus
>> Celkem: 31 hodin + nastavení počítačů obsluhy
>>
>> Některé funkcionality knihovního systému, který takto můžete získat:
>> - moduly výpůjčky, správa finančních fondů a rozpočtů, správa
> objednávek, akvizice, katalogizace, autority, periodika
>> - OPAC, možné propojení s VuFind
>> - MARC šablony pro různé typy dokumentů
>> - tvorba a tisk průkazů, generování a tisk čárových kódů
>> - správa čtenářů
>> - správa a notifikace upomínek
>> - revize fondu
>> - statistiky
>>
>> Dále systém umožňuje stahování záznamů přes Z39.50, nabízí server
> OAI-PMH, integrovaný self-check, offline výpůjčky. Systém lze nastavit
> tak, že může obsluhovat oddělení, pobočky či spravované regionální
> knihovny. Toto nastavení nebylo v při testu provedeno a jeho doba záleží
> především na počtu poboček.
>> Příklad je opravdu jen ilustrační, protože každá instalace je
> individuální. Celkový čas záleží na požadovaných funkcionalitách,
> vyžadovaných modulech.  Výrazně se může lišit i doba nutná k
> úpravě/opravě dat. Oprava dat často není možné počítat jako
> náklad, protože jen opravuje chyby stávajících záznamů. Evergreen i
> Koha jsou striktní a netolerují nevalidní MARC záznamy. Ve stávajících
> datech často přetrvávají záznamy, které po exportu/konverzi neprojdou
> validací a je tedy nutné je opravit. Jde většinou o starší záznamy a
> jejich výskyt bude v různých knihovnách také různý.
>> Konkrétně u Koha bylo také nutné celý systém přeložit do češtiny.
> Jelikož tuto práci odvedla komunita složená ze studentů a knihovníků,
> kteří tuto činnost prováděli ve svém volném čase, nezapočítávám tuto
> činnost do nákladů. Pokud by byla hrazena například z grantu, byla by
> zaplacena pouze jednou a další instalace by tedy již neznamala žádné
> náklady pro zavádějící instituci. To platí i o každém vývoji open
> source, který by byl případně nutný.
>> Ta druhá skupina je naopak velmi variabilní a bude velmi záležet na
> konkrétním prostředí i aplikaci. Někde nebude žádné "ohýbání na míru"
> nutné nebo vyžadované.
>> Školení často probíhá uvnitř samotné instituce tak, že administrátor
> vyškolí uživatele. Typicky u školení se musí s něčím takovým počítat i u
> komerčního produktu. Někdy je takové školení v ceně produktu, jindy
> není. Často se na taková školení musí někam cestovat, i to sebou nese
> náklady. Pro zjednodušení můžeme počítat, že vyškolení vyjde na podobné
> peníze jako u komerčního produktu.
>> Podle mého názoru je škoda, že některé komerční firmy vidí v OSS
> nepřítele. Doba a trh se mění. OSS může být zajímavou alternativou
> jak pro knihovny, tak pro firmy. Ze zahraničí jsou známy případy firem,
> které opustily vlastní vývoj a dnes se úspěšně živí vývojem rozšíření a
> nabízením podpory pro otevřené produkty. Naopak mnoho komečních řešení
> používá open source jako součást svých řešení, což jen potvrzuje jejich
> kvalitu.
>> Cena údržby a aktualizací sytému je také dalším nákladem po zavedení
> produktu. Pokud má knihovna štěstí a má svého IT pracovníka, odvažuji se
> tvrdit, že údržba bude maximálně stejně nákladná jako u komečního
> produktu. K úspoře dojde na poplatcích za aktualizaci systému, protože
> ty budou zdarma. Pokud bude provádět správu externí síla, bude to opět
> podobné, jako v podpoře komerčního produktu. Rozdíl může být v tom,
> kolik za takové služby bude knihovně účtováno. Díky filosofii open
> source je nabízení komerční podpory zajímavým trhem (viz. například
> Joomla, placená podpora Linuxu atp.). Pokud by tedy nabízení komeční
> podpory knihovnám začalo být finančně zajímavé, mohlo by existovat
> několik různých subjektů s takovou nabídkou. Tím by vzniklo zdravé
> konkurenční prostředí, které by udrželo cenu dole. Navíc by celý proces
> byl výrazně transparentnější díky možnostem nechat konzultovat účtované
> ceny i u jiných dodavatelů podpory. Nemělo by tedy docházet k účtování
> neúměrně vysokých cen. Samozřejmostí je vzdálená správa, odpadají tedy
> náklady na dopravu.
>> Tím se dostávám k dlouhodobé udržitelnosti open source. U knihovních
> systémů vidím základ v tom, že pokud jsou data ve standardních formátech
> (MARC21), existuje vždy poměrně jednoduchá cesta k jinému systému, který
> využívá stejný formát dat.
>> Je logické, že při výběru systému by měla knihovna provést analýzu a
> zvážit, který nakonec vybere. Konkrétně u systémů Evergreen a Koha stojí
> za vývojem silné komunity a mají stovky až tisíce instalací po celém
> světě. U zmíněných knihovních systémů jsou jádrem vývojového týmu lidé
> přímo z knihoven, požadavky na funkce a chování systémů přicházejí tedy
> přímo z praxe.
>> Díky decentralizovanému vývoji není tedy příliš pravděpodobný nějaký
> dramatický budoucí vývoj, který by vedl k neřešitelnému stavu. U OSS
> projektů někdy dochází ke štěpení na různé větve vývoje, ale díky živé
> komunitě nedochází běžně k situacím, kdy by neexistovala žádná exit
> strategie. Řízení vývoje zavedených OSS projektů má jasná pravidla,
> definované cíle, systém pro hlášení chyb a většinou i managera(y)
> kvality.
>> Podobné je to i v otázce použitých technologií (MySQL, Perl, Solr,
> Apache, Zebra, PAZPAR2..). Jak jsem již zmínil, ty používá celá řada
> komečních řešení, tzn. pokud tam existují rizika, jsou podobná pro OSS i
> komerční řešení. Před nějakým časem se spekulovalo o různých možných
> koncích MySQL a komunita téměř okamžitě začala pracovat na náhradě v
> podobě MariaDB (více o tom např. zde
> http://www.root.cz/clanky/databaze-mariadb-valcuje-mysql/). Na druhou
> stranu, jak je to s dlouhodobou udržitelností u komečních produktů?
> Ekonomická krize se zdá již neoddělitelnou součástí nejen ekonomické
> reality. Existuje v našem světě vůbec nějaká jistota?
>> Žádný technologický produkt není možné udržovat věčně, protože vývoj
> jde kupředu a nové funkcionality a technologie nejde provozovat na
> zastaralých produktech. Navíc firmy jsou od toho, aby vydělávaly svým
> vlastníkům. Chce-li zákazník nové funkce, musí zaplatit za přechod na
> novou větev produktu. Podle mého názoru je dobré se zamyslet, proč značná
> část českých knihoven používá technologicky zastaralé a dlouhodobě
> neudržitelné produkty a jaké to má důsledky na efektivitu jejich
> práce a dopad na kvalitu služeb, které (ne)mohou svým čtenářům
> nabízet. A také o tom, jaké existují možnosti řešení této situace.
> Jaké produkty jsou k dispozici? Kolik stojí? Kolik by stálo převést do
> nich stávající data? Kde na to případně seženeme peníze?
>> Pokud bych to měl nějak uzavřít, tak řeknu jen to, co bylo již řečeno
> mnohorát. OSS není zadarmo, ale může to být ekonomicky zajímavá
> alternativa přinášející moderní technologie, které jsou základem
> kvalitních služeb moderní knihovny. OSS není univerzálním řešením pro
> každého, protože vyžaduje aktivní přístup, nasazení a přijetí
> odpovědnosti. Je tedy logické, že v budoucnu budou koexistovat
> komerční i otevřená řešení. Kolik českých knihoven bude OSS aktivně
> využívat, záleží jen na nich. Na jejich ochotě opustit vyšlapané cesty a
> přijmout výzvu svobodné cesty se vším, co k tomu patří.
>>
>> Pěkný zbytek léta.
>>
>>
>> Michal Denár
>>
>>
>> Dobry den vsem,
>>
>> Nasledujici radky chapu jako pozvani, dokonce i pro ty, kteri na open
> source neveri:
>> Rádi přivítáme kaľdého, kdo se chce podělit o své zkuąenosti (i
> negativní) s implementací a pouľíváním otevřených řeąení v knihovnické
> praxi. Zajímavá je obecná rovina, managerský pohled i konktrétní
> technické detaily.
>> Pro rozproudeni diskuse pokladam tedy par otazek:
>>
>> Kazda knihovna si snadno spocte naklady na provoz knihovniho systemu.
> Pod slovem naklady myslim to, cemu se rika "Total overall cost".
> Pokousel se nekdo alespon odhadnout TOC naklady u projektu, zalozenych
> na opensouce? Jsou znama rizika spojena s provozovanim OS systemu?  Kdo
> je/muze byt partnerem knihovny s ohledem na udrzitelnost projektu?
>> Zdravim
>>
>> Pavel Krbec
>> Multidata Praha
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>> 2013/8/1 Opensource knihovna
> <[log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>>
>> Zdravím,
>> o budovaní základů knihovnické komunity, která informuje a diskutuje
> nad open source v knihovnách se snaľí portál
> opensource.knihovna.cz<http://opensource.knihovna.cz>. Z důvodů
> kapacitních se zatím omezujeme na výběr vhodných aplikací, které
> můľete najít v katalogu. Nyní je jich kolem 50, od knihovních
> systémů, přes kancelářský SW, aľ po speciality jako jsou digitální
> repozitáře nebo nástroje na práci s MARC záznamy. Na webu funguje i
> fórum, kde se někdy i diskutuje nad tématem. Tahle část je na Vás, na
> knihovnické komunitě.
>> Překlad systému Koha patří mezi naąe projekty, které mají pomáhat
> oľivit zájem o open source českých knihovnách. Díky aktivní skupině
> překladatelů dobrovolníků je nyní přeloľeno cca 63 % textu. Zbývá
> přeloľit objemnou kontextovou nápovědu. Pokud máte zájem se na
> projektu podílet, můľete se k překladovému týmu připojit  zde:
> http://translate.koha-community.org/cs/312/
>> Chystáme se také na publikování praktických článků, které chceme
> věnovat postupům a procedurám při implementaci otevřených řeąení, ale
> určitě se budeme věnovat i zmíněnému "čiątění" stávajících dat.
> Intenzivně uvaľujeme také o moľnostech, jak zajistit kvalitní a
> dostupnou technickou podporu pro knihovny bez vlastního IT pracovníka.
> Času je vąak málo, úkolů mnoho. Rádi přivítáme kaľdého, kdo se chce
> podělit o své zkuąenosti (i negativní) s implementací a pouľíváním
> otevřených řeąení v knihovnické praxi. Zajímavá je obecná rovina,
> managerský pohled i konktrétní technické detaily.
>> Kaľdopádně jsem velmi rád, ľe se opět rozběhla debata nad tímto
> tématem.
>> Přeji příjemné letní dny.
>>
>>
>> Michal Denár
>> opensource.knihovna.cz<http://opensource.knihovna.cz>
>>
>> Dobrý den,
>>
>> konečně jsem naąel po návratu z dovolené do práce chvilku reagovat na
> diskusi Koha versus Evergreen.
>>
>> 1.       Nejprve k původnímu dotazu p. ®abičky - pokroky s implementací
> Evergreenu u nás v Turnově – od podzimu ľádné, čekáme na export
> upravených dat o titulech + čtenářích a základní nastavení hierarchie
> knihovny od Vaąka Jansy, kterým myslím jasně popsal situaci, pak teprve
> můľeme začít prakticky zkouąet, půjčovat, vracet katalogizovat, odesílat
> SMS… v interním neostrém provozu, ale na reálných počítačích a
> tiskárnách - v půjčovnách a na pobočkách, moľná doplnit o jednu
> externí miniknihovnu ąkolní, spolkovou. Na tolik potřebné teoretické
> nastudovávání a dle nich následné obhospodařování  manuálů u nás nemá
> opravdu nikdo čas a vpravdě ani přísluąnou erudici, takľe se chováme při
> implementaci docela stejně, jako by se chovala větąina malých knihoven,
> s tím rozdílem ľe ony by měly vstupovat a propojovat se do jiľ funkčního
> a pro české prostředí odladěného konsorcionálního knihovnického systému
> s existující komunitou lidí.. to je (zatím?) utopie. V Jaboku se
> implementace podařila hlavně kvůli „tvrdému / časově náročnému“ osobnímu
> nasazení Evy Černiňákové.
>> 2.       Koha versus Evergreen – s Kohou jsem nikdy nepracoval, znám
> ji jen povrchně, abych si mohl dovolit jakékoliv srovnání. Mohu jen
> naznačit, proč mne oslovil právě Evergreen i přes jeho ne úplnou
> jednoduchost - zaujala robustnost systému, důsledné konsorcionální pojetí
> s centrální katalogizací, s potenciálem pouľití celorepublikovým, které
> se bude ovąem v blízké budoucnosti pro neschopnost českých knihoven
> ekonomicky kooperovat na zásadních velkých projektech, a vůbec měnit
> zaľité zvyklosti, pracovní postupy i pro silný systém autonomie
> různých knihoven různých zřizovatelů ubírat cestou projektu typu
> „Centrální portálu knihoven (CPK)“ pravděpodobně za cenu
> stamilionových nákladů z veřejných peněz – ovąem, je-li náą stát tak
> bohatý a takové prostředky knihovnám jako celku, např. skrze projekty
> Ministerstva kultury poskytne, pak nic nikoho netlačí hledat existující
> v zahraničí funkční, dle mého odhadu o řád levnějąí řeąení (Evergreen se
> zcela jistě plně nekryje se zamýąlenou funkcionalitou CPK) s velkým
> potenciálem rozvoje a uspořené prostředky vyuľít v knihovnách , ale
> jinde, inu proč ne – je to česká cesta, nemám objektivní podklady abych
> efektivitu mohl posoudit…
>> 3.       Tříątění sil při implementaci Kohy a Evergreenu – je a není
> to tříątění sil, vlastně bych v tom ľádné odborné sloľitosti nehledal -
> prostě různí lidé dělají různé věci, které se jim líbí a jsou jim
> srozumitelné. Pokud se podaří vybudovat komunitu knihoven vyuľívající
> nekomerční řeąení pro relativně jednoduąąí a uľivatelsky přívětivějąí
> (jak v diskusi naznačeno) Kohu, pak i to bude v poměrech českého
> knihovnictví pozitivní, dokonce moľná zásadní??? Pokrok.
>> 4.       OpenSource versus komerční knihovní systémy – stále opakuji
> názor, ľe potřebujeme v českém prostředí sluąnou funkční levnějąí
> alternativu pro „chudé“ knihovny schopné a ochotné spolupracovat, tím
> myslím OpenSource řeąení, pak i české komerční firmy produkující
> software pro knihovny nabídnou více, protoľe budou muset, jsem o tom
> přesvědčený, stále postrádám onu klientskou vstřícnost a reagování na
> dynamický vývoj v naąem oboru (např. který knihovnický systém plně
> obhospodařuje elektronické knihy, včetně uloľení, jejich ochrany,
> distribuce apod., dosud zřejmě plnohodnotně ľádný, neustále se
> odkazujeme na existující vakuum v oblasti autorskoprávní, proč máme
> stále knihovní systémy odtrľené od ekonomických / účetních, od
> prezentačních, provozních / intranetových, komunikačních…).
>> Mgr. Hanuą Karpíąek, ředitel MKAMT
>>
>> Městská knihovna Antonína Marka Turnov
>> Jeronýmova 517, 51101 Turnov 1
>> tel. 481313092; fax 481312962
>> http://www.knihovna.turnov.cz
>>
>> From: ®abička Petr [mailto:[log in to unmask]]
>> Sent: Tuesday, July 23, 2013 9:51 AM
>> To:
> [log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>
>> Cc: Michal Denár; Václav Jansa
>> Subject: Fwd: koha vs evergreen
>>
>> Dobrý den,
>>
>> rád bych se zaptal, jestli jste nějak pokročili s Evergreenem a hlavně
> jaké přednosti vidíte na Evergreenu oproti systému Koha. (Cílem není
> flamewar, ale chystáme se udělat si vlastní srovnání a rádi bychom
> navázali na vaąi práci).
>> Zdravím a děkuji,
>>
>> Petr ®abička
>>
>> Begin forwarded message:
>>
>>
>> From: Michal Denár
> <[log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>>
>> Subject: Re: koha vs evergreen
>> Date: 23. července 2013 8:19:08 GMT+02:00
>> To: ®abička Petr <[log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>>
>>
>> Dobrý den,
>> v době, kdy jsme se rozhodovali, jaký systém pouľijeme jako náhradu za
> stávající Clavius, jsme si dělali srovnání mezi několika OSS ILS.
> Evergreen i Koha jsou nejlepąí z nich. Bohuľel Evergreen vychází z
> americké knihovnické reality a je poměrně silně orientovaný spíąe na
> konscorcia knihoven. Koha je v nasazení více kosmopolitní, proto je
> podle naąich poznatků více otevřená pro různá lokální specifika.
> Umoľňuje například pokračovat katalogizaci v UNIMARC, který stále
> pouľívá větąina místních a městských českých knihoven.
>> Kdyľ shrnu hlavní výhody Koha proti Evergreen budou to tyto:
>> - velmi přívětivé a přehledné uľivatelské rozhraní staff klienta
>>
>> - komplexní správa rozpočtů pro akvizici je součástí přímo ILS
>> - zachování stávajicích funkcionalit pro sdílenou katalogizaci a
> výměnu dat s NKP (Z39.50, OAI, autority)
>> - přehledná katalogizace v MARC21 a tvorba ąablon pro různé typy
> dokumentů
>> - plnohodnotná náhrada klíčových funkcionalit Clavius REKS (regionální
> knihovny)
>> - naprostá svoboda při tvorbě reportů a statistik (data driven
> aquisition)
>> - roząíření funcionalit přes plug-ins
>> - integrovaná kontextová nápověda (po ukončení překladu kompletně v
> čeątině)
>> - kvalitně zpracovaná dokumentace (zatím bohuľel nepřeloľená, v plánu)
>> - velmi aktivní komunita vývojářů
>> - pravidelný aktualizační cyklus (kaľdý měsíc oprava chyb, kaľdých 6
> měsící nová verze)
>> - jednoduchá aktualizace, snadná údrľba včetně vzdálené
>>
>> - není třeba klient aplikace, vąe probíhá v prohlíľeči
>> - integrovaný self-check
>>
>> - deklarovaná budoucí podpora Bibframe
>> OPAC Koha nebudeme pravděpodobně vůbec veřejně nabízet, pouľijeme
> VuFind.
>> To, ľe v budoucnu budou knihovny v ČR vybírat z několika OSS systémů
> nevnímám jako ątěpení sil, ale naopak jako výhodu. Kaľdá knihovna má
> určité představy a poľadavky na knihovní systém. Pokud je moľnost
> výběru zvolí ten, který ji lépe splňuje očekávání. Pokud není
> moľnost výběru můľe se stát, ľe jediné nabízené řeąení nebude z
> nějakého důvodu vyhovovat, knihovna na open source můľe definitivně
> zanevřít. Proto moľnost výběru chápu jako jednoznačnou výhodu. Myslím si
> také, ľe čím více se bude o nasazení otevřených řeąení hovořit, tím
> lépe. Předevąím příklady dobré praxe mohou odpovědné pracovníky
> přesvědčit o kvalitách a výhodách open source.
>> Vývoj Evergreen a Koha probíhá v duchu spolupráce a oba systémy sdílí
> některé komponenty či části kódu. I z toho důvodu si nemyslím, ľe je
> Koha hůře naprogramovaná. Nejsem vąak programátor, abych toto mohl
> objektivně posoudit.
>> Pouľívání OSS v knihovnách se snaľí propagovat portál
> opensource.knihovna.cz<http://opensource.knihovna.cz/>. Bohuľel zatím
> větąí zájem v komunitě nevzbudil, ale pravdou je, ľe se nyní
> soustředíme předevąím na překlad Koha a testování a implemetaci.
> Jakmile budeme mít nějaké postřehy, budeme je publikovat. Aktuálně velmi
> intezivně testujeme chování Koha ve vąech klíčových knihovních
> činnostech jako jsou akvizice, katalogizace, správa pohledávek a
> cirkulační proces. Přeloľeno je přes 50 % textu (je ho téměř
> desetinásobek toho, co je v Evergreenu). Nyní zbývá přeloľit
> předevąím kontextovou nápovědu, drtivá větąina viditelného
> textu je jiľ hotová.
>> Jinak o Koha uľ několik knihoven projevilo zájem a pokud neochladne je
> moľné, ľe brzy bude nejpouľívanějąím OSS systémem v ČR :-) Tak uvidíme,
> vyčkávají na výsledky testování a dokončení překladu.
>> Pěkný den.
>>
>> Michal Denár
>>
>> Dobrý den,
>>
>>
>>
>> Vaąek říkal ľe plánujete nasadit systém Koha jako regionální systém.
> Rád bych se zeptal, jestli to nechcete zváľit v kontextu toho, ľe
> H.Karpíąek dostal v roce 2012 VISKový projekt na nasazení evergreenu
> coby regionálního systému a letos by to měl spustit. No a tříątit síly
> na daląí open source systém by podle mě bylo ąkoda. Navíc finská NK
> počítá s evergreenem do budoucna jako s národním knihovním
> systémem, tj budu investovat do jeho daląího rozvoje. Podle toho co
> jsem slyąel, tak evergreen je líp koncipovaný z programátorského
> hlediska. Dělali sjte nějakou analýzu na téma Koha vs Evergreen?
>>
>>
>> Zdraví,
>>
>>
>>
>> Petr ®abička
>>
>>
>>
>>
>> --
>>
>> Děkuji a přeji příjemný den.
>>
>>
>>
>> Michal Denár
>>
>> Městská knihovna Česká Třebová
>>
>>
>>
>>
>> --
>> Děkuji a přeji pěkný den.
>>
>> Za portál Opensource.knihovna.cz<http://Opensource.knihovna.cz>
>> Michal Denár
>>
>>
>>
>>
>> --
>> Děkuji a přeji pěkný den.
>>
>> Za portál Opensource.knihovna.cz
>> Michal Denár
>>
>> --
>> This message has been scanned for viruses and
>> dangerous content by MailScanner<http://www.mailscanner.info/>, and is
>> believed to be clean.
>>
>
> --
> Děkuji a přeji příjemný den.
>
> Michal Denár
> Městská knihovna Česká Třebová
>
> --
> This message has been scanned for viruses and
> dangerous content by MailScanner, and is
> believed to be clean.
>


-- 
Děkuji a přeji příjemný den.

Michal Denár
Městská knihovna Česká Třebová

Back to: Top of Message | Previous Page | Main KNIHOVNA Page



LISTSERV.CESNET.CZ

CataList Email List Search Powered by the LISTSERV Email List Manager