LISTSERV mailing list manager LISTSERV 15.0

Help for KNIHOVNA Archives


KNIHOVNA Archives

KNIHOVNA Archives


View:

Next Message | Previous Message
Next in Topic | Previous in Topic
Next by Same Author | Previous by Same Author
Chronologically | Most Recent First
Proportional Font | Monospaced Font

Options:

Join or Leave KNIHOVNA
Reply | Post New Message
Search Archives


Subject: Re: Koha vs Evergreen
From: Martin Svoboda <[log in to unmask]>
Reply-To:Martin Svoboda <[log in to unmask]>
Date:Thu, 27 Mar 2014 21:35:51 +0100
Content-Type:text/plain

Ahoj vsichni,

uz jsem toho moc videl, proto bohuzel souznim s Tomovou skepsi. 


Jedno takove "konsorcium" tu bylo: CASLIN. Ten fungoval, dokud byly na
obzoru Mellonovy penize (1 M USD). Jako velky uspech vidim, ze v te dobe
se podarilo nastartovat a vnutit do povedomi vedeni knihoven potrebnost
standardizace, zavest MARC  a AACR 2. O mnoho vic se nepodarilo,
paralelnim uspechem byla existence seminaru CASLIN (ano, uznavam vytku
vylucnosti, pristupnosti jen pro omezeny pocet ucastniku). Ale i ten mel
namale, v roce 1998, kdyz dosla podpora Pew Charitable Trusts, nebyt par
blaznu z STK, MZK a MUNI uz to vypadalo, ze vse skoncilo. Potvrzuje se
moje teze: porad se mame prilis dobre, nic nas skutecne nenuti
spolupracovat. A mozna to je jeste horsi: i kdyby byla velka nouze, nez
spolupracovat, to radsi si budeme opecovavat svoji malou - ale nasi -
kulicku. 


Na okraj: desi mne, kdyz mezi argumenty v cem je Koha lepsi ctu, ze
"Umožňuje například pokračovat katalogizaci v UNIMARC, který stále
používá většina místních a městských českých knihoven."  V roce 2014!!!
MARC byl prohlasen za narodni format na prelomu tisicileti. Patnact let
pote je za dvermi RDA a my katalogizujeme do UNIMARcu. Nemame pouzitelny
zdroj sdilene katalogizace. Tak se bavime tim, jestli bude par stovek ci
tisic knihovniku radeji katalogizovat totez v evergreenu nebo Koha. Je
mi smutno.


Zdravi


msv


>>> GECT <[log in to unmask]> 27.3.2014 18:16 >>>
Dobry den,

vychazim ze svych zkusenosti a ty jsou takove, jake jsem napsal.

Vidim co vyzaduje nasazeni VU findu u nas v dome a obracene vidim, jak
probina instalace Evergreenu v Turnove v okresni knihovne (a vetsi jsou
u nas jiz jenom knihovny krajske) bez vlastniho analytika (nerikam uz
ani bez programatora). 

Zadne fungujici konsorcium na nakup AKS jsem v ramci ceskych knihoven
nezaregistroval, kazdy soutezi ci nakupuje sam. Konsorcia sama o sobe u
nas nemaji velkou tradici, jejich provozovani vyzaduje urcity stupen
ochoty k domluve a kompromisum, ktere u nas zatim stale nejsou bezne.

Rad se necham presvedcit o opaku, ale dokud ho na vlastni oci neuvidim,
tak si dovolim ponechat svuj nazor.

Hodne zdaru :-).

Zdravi Tomas Gec
________________________________________
Odesílate: Diskusni skupina knihoven a automatizace knihoven
[[log in to unmask]] za uživatele Michal Denár
[[log in to unmask]]
Odesláno: 27. března 2014 13:03
To: [log in to unmask]
Předmět: Re: Koha vs Evergreen

Dobrý den,
dovolím si s kolegou Gecem v několika názorech nesouhlasit. Nemyslím si,
že rozšíření OSS v českých knihovnách musí nutně zaštítit "velká
knihovna". Tyto instituce mají na knihovní systému zcela jiné požadavky
než knihovny městské nebo krajské. Článek Petry Žabičkové hodnotí
nasazení open-source knihovních systémů ve specifickém prostředí
knihoven institucí typu MZK. Je zjevné, že ne všechny nároky instituce
takové velikosti a kvality jsou otevřená řešení schopná splnit. Ovšem
stadradní městské knihovně mohou naopak tyto systémy velmi dobře
posloužit. Takže by rozhodně byla škoda paušalizovat, že pokud to není
dobré pro "velkou knihovnu" nemůže to být dobré pro malé a střední
knihovny. Proto si nemyslím, že je nutná záštita velké a silné
instituce. Určitě by participace instituce, která disponuje týmem
programátorů, akcelerovala vývoj. V praxi to můžeme sledovat například
při vývoji systému Koha, který nasadila nedávno Mětská knihovna v Oslo.
Aktuálně vyvíjí zcela nové řešení podpory pro RFID, které má být hotové
již v květnu. Nicméně open-source systémy používají tisíce knihoven po
celém světě, takže slabé využívání v ČR lze připisovat pravděpodobně
historickému vývoji při závádění automatizace v 90. letech minulého
století.
Pokud bude open-source lákávé pro menší knihovny, vidím řešení v
založení konsorcia. To by pomohlo společně řešit financování vývoje
specifických doplňků a také zajištění technické podpory. Pokud by bylo
takové konsorcium příjemcem dotací, mělo by to pozitivní vliv na
zhodnocení takto vynaložených prostředků. Dotace by byla vyplacena jen
jednou, ale výsledky projektu by mohl využít každý. Myslím, že i tento
aspekt je v dnešních časech dobré zvážit.
Pokud mohu hovořit za Kohu, tak zájem o ní je. Je logické, že než dojde
k prvním úspěšným implementacím je to podnik rizikový. Ale pokud budeme
rezignovaně sedět nezmění se nic. Často slýcháme, že knihovny u nás mezi
sebou nespolupracují. Za sebe mohu říct, že mám pocit, že lidé kolem
Koha spolupracují. Jestli bude open-source minoritou nebo zajímavou
alternativou ovlivníme jen my.

Pěkný den

Michal Denár

> Dobry den,
>
> vzhledem k tomu, ze toto je jedno z velkych temat, věnovala se mu v
lonskem roce systematicky moje kolegyne Petra Zabickova.
> Vystupem jeji práce je clanek (viz
http://duha.mzk.cz/clanky/nejrozsirenejsi-open-source-knihovni-systemy-jejich-pouzitelnost
), se jehož zaberem se ztotoznuji:
>
> "Pokud by se pro přechod na některý z volně dostupných knihovních
systémů rozhodla knihovna větší, odhodlaná do takového přechodu
investovat čas a peníze a jít do rizika, že z různých důvodů,
nesouvisejících nutně s kvalitami zvoleného systému neuspěje, měla by
si vhodný systém zvolit sama, na základě své vlastní analýzy, dělané
lidmi, kteří budou tento přechod realizovat. Pokud tyto lidi nemá,
neměla by se do takového dobrodružství pouštět do doby, než u nás
vznikne alespoň menší skupina knihoven určitý systém provozující,
protože existence takové skupiny už vygeneruje i někoho, kdo je
schopen pomoci se zavedením daného systému v dalších knihovnách."
>
> Bude tedy zajimave sledovat, jak se open source reseni prosadi na
urovni obecnich knihoven, ovšem pokud se za jedno z reseni nepostavi
nejaka z velkych knihoven typu Mestska knihovna v Praze, bude v oblasti
AKS open source pouze zajimavym doplnkem. Nicmene o zadne velke
knihovne, která by tento prechod planovala, nevim.
>
> Zdravi Tomas Gec
>
>
> ________________________________________
> Odesílate: Diskusni skupina knihoven a automatizace knihoven
[[log in to unmask]] za uživatele Opensource knihovna
[[log in to unmask]]
> Odesláno: 12. srpna 2013 18:34
> To: [log in to unmask]
> Předmět: Re: Koha vs Evergreen
>
> Dobrý den,
> náklady spojenými s nasazením OSS se určitě zabývalo již mnoho
institucí v ČR. Bohužel jsem nikde nenašel o tomto tématu mnoho
publikovaných informací. Určitě by na tomto místě bylo nejvhodnější, aby
se k této otázce vyjádřil někdo, kdo touto cestou v nedávné době prošel.
Za kvalitně zpracovaný materiál považuji tuto studii, která vznikla ve
Velké Británii v roce 2011. Její součástí je i propracovaná metologie
zvažování rizik a přínosů, případová studii atd. Řeší se tam i Total
cost of ownership OSS
http://eprints.lse.ac.uk/39826/1/Total_cost_of_ownership_of_open_source_software_%28LSERO%29.pdf
> Nejsem ekonom, proto to vezmu spíše obecněji. Rozdělil bych náklady na
zavedení open source produktu na fixní (např. instalace, nastavení,
prvotní import dat) a variabilní (customizace funkcionalit, grafiky,
zaškolení obsluhy, údržba a servis).
>
> Tu první skupinu vnímám jako mandatorní, tam se dají náklady celkem
dobře spočítat (i dopředu).
> Jako příklad mohu uvést testovací instalaci knihovního systému Koha,
kterou jsem prováděl:
>      - instalace OS Debian Wheezy z připraveného DVD=1 hodina
>      - instalace Koha 3.12, včetně nastavení Apache=2 hodiny
>      - nastavení systému do základního provozního stavu=4 hodiny
>      - export dat ze stávajícího systému=2 hodiny
>      - verifikace a oprava dat v MARC21=16 hodin
>      - import bibliografických záznamů (fond 60.000 titulů)=4 hodiny
>      - import uživatelských dat a nutná nastavení (čtenáři)=2 hodiny
>      - nastavení počítačů obsluhy, tisk, čtečka atd.=0,5 hodiny/kus
> Celkem: 31 hodin + nastavení počítačů obsluhy
>
> Některé funkcionality knihovního systému, který takto můžete získat:
> - moduly výpůjčky, správa finančních fondů a rozpočtů, správa
objednávek, akvizice, katalogizace, autority, periodika
> - OPAC, možné propojení s VuFind
> - MARC šablony pro různé typy dokumentů
> - tvorba a tisk průkazů, generování a tisk čárových kódů
> - správa čtenářů
> - správa a notifikace upomínek
> - revize fondu
> - statistiky
>
> Dále systém umožňuje stahování záznamů přes Z39.50, nabízí server
OAI-PMH, integrovaný self-check, offline výpůjčky. Systém lze nastavit
tak, že může obsluhovat oddělení, pobočky či spravované regionální
knihovny. Toto nastavení nebylo v při testu provedeno a jeho doba záleží
především na počtu poboček.
> Příklad je opravdu jen ilustrační, protože každá instalace je
individuální. Celkový čas záleží na požadovaných funkcionalitách,
vyžadovaných modulech.  Výrazně se může lišit i doba nutná k
úpravě/opravě dat. Oprava dat často není možné počítat jako
náklad, protože jen opravuje chyby stávajících záznamů. Evergreen i
Koha jsou striktní a netolerují nevalidní MARC záznamy. Ve stávajících
datech často přetrvávají záznamy, které po exportu/konverzi neprojdou
validací a je tedy nutné je opravit. Jde většinou o starší záznamy a
jejich výskyt bude v různých knihovnách také různý.
>
> Konkrétně u Koha bylo také nutné celý systém přeložit do češtiny.
Jelikož tuto práci odvedla komunita složená ze studentů a knihovníků,
kteří tuto činnost prováděli ve svém volném čase, nezapočítávám tuto
činnost do nákladů. Pokud by byla hrazena například z grantu, byla by
zaplacena pouze jednou a další instalace by tedy již neznamala žádné
náklady pro zavádějící instituci. To platí i o každém vývoji open
source, který by byl případně nutný.
> Ta druhá skupina je naopak velmi variabilní a bude velmi záležet na
konkrétním prostředí i aplikaci. Někde nebude žádné "ohýbání na míru"
nutné nebo vyžadované.
> Školení často probíhá uvnitř samotné instituce tak, že administrátor
vyškolí uživatele. Typicky u školení se musí s něčím takovým počítat i u
komerčního produktu. Někdy je takové školení v ceně produktu, jindy
není. Často se na taková školení musí někam cestovat, i to sebou nese
náklady. Pro zjednodušení můžeme počítat, že vyškolení vyjde na podobné
peníze jako u komerčního produktu.
>
> Podle mého názoru je škoda, že některé komerční firmy vidí v OSS
nepřítele. Doba a trh se mění. OSS může být zajímavou alternativou
jak pro knihovny, tak pro firmy. Ze zahraničí jsou známy případy firem,
které opustily vlastní vývoj a dnes se úspěšně živí vývojem rozšíření a
nabízením podpory pro otevřené produkty. Naopak mnoho komečních řešení
používá open source jako součást svých řešení, což jen potvrzuje jejich
kvalitu.
> Cena údržby a aktualizací sytému je také dalším nákladem po zavedení
produktu. Pokud má knihovna štěstí a má svého IT pracovníka, odvažuji se
tvrdit, že údržba bude maximálně stejně nákladná jako u komečního
produktu. K úspoře dojde na poplatcích za aktualizaci systému, protože
ty budou zdarma. Pokud bude provádět správu externí síla, bude to opět
podobné, jako v podpoře komerčního produktu. Rozdíl může být v tom,
kolik za takové služby bude knihovně účtováno. Díky filosofii open
source je nabízení komerční podpory zajímavým trhem (viz. například
Joomla, placená podpora Linuxu atp.). Pokud by tedy nabízení komeční
podpory knihovnám začalo být finančně zajímavé, mohlo by existovat
několik různých subjektů s takovou nabídkou. Tím by vzniklo zdravé
konkurenční prostředí, které by udrželo cenu dole. Navíc by celý proces
byl výrazně transparentnější díky možnostem nechat konzultovat účtované
ceny i u jiných dodavatelů podpory. Nemělo by tedy docházet k účtování
neúměrně vysokých cen. Samozřejmostí je vzdálená správa, odpadají tedy
náklady na dopravu.
> Tím se dostávám k dlouhodobé udržitelnosti open source. U knihovních
systémů vidím základ v tom, že pokud jsou data ve standardních formátech
(MARC21), existuje vždy poměrně jednoduchá cesta k jinému systému, který
využívá stejný formát dat.
> Je logické, že při výběru systému by měla knihovna provést analýzu a
zvážit, který nakonec vybere. Konkrétně u systémů Evergreen a Koha stojí
za vývojem silné komunity a mají stovky až tisíce instalací po celém
světě. U zmíněných knihovních systémů jsou jádrem vývojového týmu lidé
přímo z knihoven, požadavky na funkce a chování systémů přicházejí tedy
přímo z praxe.
> Díky decentralizovanému vývoji není tedy příliš pravděpodobný nějaký
dramatický budoucí vývoj, který by vedl k neřešitelnému stavu. U OSS
projektů někdy dochází ke štěpení na různé větve vývoje, ale díky živé
komunitě nedochází běžně k situacím, kdy by neexistovala žádná exit
strategie. Řízení vývoje zavedených OSS projektů má jasná pravidla,
definované cíle, systém pro hlášení chyb a většinou i managera(y)
kvality.
> Podobné je to i v otázce použitých technologií (MySQL, Perl, Solr,
Apache, Zebra, PAZPAR2..). Jak jsem již zmínil, ty používá celá řada
komečních řešení, tzn. pokud tam existují rizika, jsou podobná pro OSS i
komerční řešení. Před nějakým časem se spekulovalo o různých možných
koncích MySQL a komunita téměř okamžitě začala pracovat na náhradě v
podobě MariaDB (více o tom např. zde
http://www.root.cz/clanky/databaze-mariadb-valcuje-mysql/). Na druhou
stranu, jak je to s dlouhodobou udržitelností u komečních produktů?
Ekonomická krize se zdá již neoddělitelnou součástí nejen ekonomické
reality. Existuje v našem světě vůbec nějaká jistota?
> Žádný technologický produkt není možné udržovat věčně, protože vývoj
jde kupředu a nové funkcionality a technologie nejde provozovat na
zastaralých produktech. Navíc firmy jsou od toho, aby vydělávaly svým
vlastníkům. Chce-li zákazník nové funkce, musí zaplatit za přechod na
novou větev produktu. Podle mého názoru je dobré se zamyslet, proč značná
část českých knihoven používá technologicky zastaralé a dlouhodobě
neudržitelné produkty a jaké to má důsledky na efektivitu jejich
práce a dopad na kvalitu služeb, které (ne)mohou svým čtenářům
nabízet. A také o tom, jaké existují možnosti řešení této situace.
Jaké produkty jsou k dispozici? Kolik stojí? Kolik by stálo převést do
nich stávající data? Kde na to případně seženeme peníze?
> Pokud bych to měl nějak uzavřít, tak řeknu jen to, co bylo již řečeno
mnohorát. OSS není zadarmo, ale může to být ekonomicky zajímavá
alternativa přinášející moderní technologie, které jsou základem
kvalitních služeb moderní knihovny. OSS není univerzálním řešením pro
každého, protože vyžaduje aktivní přístup, nasazení a přijetí
odpovědnosti. Je tedy logické, že v budoucnu budou koexistovat
komerční i otevřená řešení. Kolik českých knihoven bude OSS aktivně
využívat, záleží jen na nich. Na jejich ochotě opustit vyšlapané cesty a
přijmout výzvu svobodné cesty se vším, co k tomu patří.
>
>
> Pěkný zbytek léta.
>
>
> Michal Denár
>
>
> Dobry den vsem,
>
> Nasledujici radky chapu jako pozvani, dokonce i pro ty, kteri na open
source neveri:
> Rádi přivítáme kaľdého, kdo se chce podělit o své zkuąenosti (i
negativní) s implementací a pouľíváním otevřených řeąení v knihovnické
praxi. Zajímavá je obecná rovina, managerský pohled i konktrétní
technické detaily.
>
> Pro rozproudeni diskuse pokladam tedy par otazek:
>
> Kazda knihovna si snadno spocte naklady na provoz knihovniho systemu.
Pod slovem naklady myslim to, cemu se rika "Total overall cost".
Pokousel se nekdo alespon odhadnout TOC naklady u projektu, zalozenych
na opensouce? Jsou znama rizika spojena s provozovanim OS systemu?  Kdo
je/muze byt partnerem knihovny s ohledem na udrzitelnost projektu?
>
> Zdravim
>
> Pavel Krbec
> Multidata Praha
>
>
>
>
>
>
>
> 2013/8/1 Opensource knihovna
<[log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>>
> Zdravím,
> o budovaní základů knihovnické komunity, která informuje a diskutuje
nad open source v knihovnách se snaľí portál
opensource.knihovna.cz<http://opensource.knihovna.cz>. Z důvodů
kapacitních se zatím omezujeme na výběr vhodných aplikací, které
můľete najít v katalogu. Nyní je jich kolem 50, od knihovních
systémů, přes kancelářský SW, aľ po speciality jako jsou digitální
repozitáře nebo nástroje na práci s MARC záznamy. Na webu funguje i
fórum, kde se někdy i diskutuje nad tématem. Tahle část je na Vás, na
knihovnické komunitě.
> Překlad systému Koha patří mezi naąe projekty, které mají pomáhat
oľivit zájem o open source českých knihovnách. Díky aktivní skupině
překladatelů dobrovolníků je nyní přeloľeno cca 63 % textu. Zbývá
přeloľit objemnou kontextovou nápovědu. Pokud máte zájem se na
projektu podílet, můľete se k překladovému týmu připojit  zde:
http://translate.koha-community.org/cs/312/
> Chystáme se také na publikování praktických článků, které chceme
věnovat postupům a procedurám při implementaci otevřených řeąení, ale
určitě se budeme věnovat i zmíněnému "čiątění" stávajících dat.
Intenzivně uvaľujeme také o moľnostech, jak zajistit kvalitní a
dostupnou technickou podporu pro knihovny bez vlastního IT pracovníka.
Času je vąak málo, úkolů mnoho. Rádi přivítáme kaľdého, kdo se chce
podělit o své zkuąenosti (i negativní) s implementací a pouľíváním
otevřených řeąení v knihovnické praxi. Zajímavá je obecná rovina,
managerský pohled i konktrétní technické detaily.
> Kaľdopádně jsem velmi rád, ľe se opět rozběhla debata nad tímto
tématem.
>
> Přeji příjemné letní dny.
>
>
> Michal Denár
> opensource.knihovna.cz<http://opensource.knihovna.cz>
>
> Dobrý den,
>
> konečně jsem naąel po návratu z dovolené do práce chvilku reagovat na
diskusi Koha versus Evergreen.
>
>
> 1.       Nejprve k původnímu dotazu p. ®abičky - pokroky s implementací
Evergreenu u nás v Turnově – od podzimu ľádné, čekáme na export
upravených dat o titulech + čtenářích a základní nastavení hierarchie
knihovny od Vaąka Jansy, kterým myslím jasně popsal situaci, pak teprve
můľeme začít prakticky zkouąet, půjčovat, vracet katalogizovat, odesílat
SMS… v interním neostrém provozu, ale na reálných počítačích a
tiskárnách - v půjčovnách a na pobočkách, moľná doplnit o jednu
externí miniknihovnu ąkolní, spolkovou. Na tolik potřebné teoretické
nastudovávání a dle nich následné obhospodařování  manuálů u nás nemá
opravdu nikdo čas a vpravdě ani přísluąnou erudici, takľe se chováme při
implementaci docela stejně, jako by se chovala větąina malých knihoven,
s tím rozdílem ľe ony by měly vstupovat a propojovat se do jiľ funkčního
a pro české prostředí odladěného konsorcionálního knihovnického systému
s existující komunitou lidí.. to je (zatím?) utopie. V Jaboku se
implementace podařila hlavně kvůli „tvrdému / časově náročnému“ osobnímu
nasazení Evy Černiňákové.
>
> 2.       Koha versus Evergreen – s Kohou jsem nikdy nepracoval, znám
ji jen povrchně, abych si mohl dovolit jakékoliv srovnání. Mohu jen
naznačit, proč mne oslovil právě Evergreen i přes jeho ne úplnou
jednoduchost - zaujala robustnost systému, důsledné konsorcionální pojetí
s centrální katalogizací, s potenciálem pouľití celorepublikovým, které
se bude ovąem v blízké budoucnosti pro neschopnost českých knihoven
ekonomicky kooperovat na zásadních velkých projektech, a vůbec měnit
zaľité zvyklosti, pracovní postupy i pro silný systém autonomie
různých knihoven různých zřizovatelů ubírat cestou projektu typu
„Centrální portálu knihoven (CPK)“ pravděpodobně za cenu
stamilionových nákladů z veřejných peněz – ovąem, je-li náą stát tak
bohatý a takové prostředky knihovnám jako celku, např. skrze projekty
Ministerstva kultury poskytne, pak nic nikoho netlačí hledat existující
v zahraničí funkční, dle mého odhadu o řád levnějąí řeąení (Evergreen se
zcela jistě plně nekryje se zamýąlenou funkcionalitou CPK) s velkým
potenciálem rozvoje a uspořené prostředky vyuľít v knihovnách , ale
jinde, inu proč ne – je to česká cesta, nemám objektivní podklady abych
efektivitu mohl posoudit…
>
> 3.       Tříątění sil při implementaci Kohy a Evergreenu – je a není
to tříątění sil, vlastně bych v tom ľádné odborné sloľitosti nehledal -
prostě různí lidé dělají různé věci, které se jim líbí a jsou jim
srozumitelné. Pokud se podaří vybudovat komunitu knihoven vyuľívající
nekomerční řeąení pro relativně jednoduąąí a uľivatelsky přívětivějąí
(jak v diskusi naznačeno) Kohu, pak i to bude v poměrech českého
knihovnictví pozitivní, dokonce moľná zásadní??? Pokrok.
>
> 4.       OpenSource versus komerční knihovní systémy – stále opakuji
názor, ľe potřebujeme v českém prostředí sluąnou funkční levnějąí
alternativu pro „chudé“ knihovny schopné a ochotné spolupracovat, tím
myslím OpenSource řeąení, pak i české komerční firmy produkující
software pro knihovny nabídnou více, protoľe budou muset, jsem o tom
přesvědčený, stále postrádám onu klientskou vstřícnost a reagování na
dynamický vývoj v naąem oboru (např. který knihovnický systém plně
obhospodařuje elektronické knihy, včetně uloľení, jejich ochrany,
distribuce apod., dosud zřejmě plnohodnotně ľádný, neustále se
odkazujeme na existující vakuum v oblasti autorskoprávní, proč máme
stále knihovní systémy odtrľené od ekonomických / účetních, od
prezentačních, provozních / intranetových, komunikačních…).
>
> Mgr. Hanuą Karpíąek, ředitel MKAMT
>
> Městská knihovna Antonína Marka Turnov
> Jeronýmova 517, 51101 Turnov 1
> tel. 481313092; fax 481312962
> http://www.knihovna.turnov.cz
>
> From: ®abička Petr [mailto:[log in to unmask]]
> Sent: Tuesday, July 23, 2013 9:51 AM
> To:
[log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>
> Cc: Michal Denár; Václav Jansa
> Subject: Fwd: koha vs evergreen
>
> Dobrý den,
>
> rád bych se zaptal, jestli jste nějak pokročili s Evergreenem a hlavně
jaké přednosti vidíte na Evergreenu oproti systému Koha. (Cílem není
flamewar, ale chystáme se udělat si vlastní srovnání a rádi bychom
navázali na vaąi práci).
>
> Zdravím a děkuji,
>
> Petr ®abička
>
> Begin forwarded message:
>
>
> From: Michal Denár
<[log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>>
> Subject: Re: koha vs evergreen
> Date: 23. července 2013 8:19:08 GMT+02:00
> To: ®abička Petr <[log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>>
>
> Dobrý den,
> v době, kdy jsme se rozhodovali, jaký systém pouľijeme jako náhradu za
stávající Clavius, jsme si dělali srovnání mezi několika OSS ILS.
Evergreen i Koha jsou nejlepąí z nich. Bohuľel Evergreen vychází z
americké knihovnické reality a je poměrně silně orientovaný spíąe na
konscorcia knihoven. Koha je v nasazení více kosmopolitní, proto je
podle naąich poznatků více otevřená pro různá lokální specifika.
Umoľňuje například pokračovat katalogizaci v UNIMARC, který stále
pouľívá větąina místních a městských českých knihoven.
> Kdyľ shrnu hlavní výhody Koha proti Evergreen budou to tyto:
> - velmi přívětivé a přehledné uľivatelské rozhraní staff klienta
>
> - komplexní správa rozpočtů pro akvizici je součástí přímo ILS
> - zachování stávajicích funkcionalit pro sdílenou katalogizaci a
výměnu dat s NKP (Z39.50, OAI, autority)
> - přehledná katalogizace v MARC21 a tvorba ąablon pro různé typy
dokumentů
> - plnohodnotná náhrada klíčových funkcionalit Clavius REKS (regionální
knihovny)
> - naprostá svoboda při tvorbě reportů a statistik (data driven
aquisition)
> - roząíření funcionalit přes plug-ins
> - integrovaná kontextová nápověda (po ukončení překladu kompletně v
čeątině)
> - kvalitně zpracovaná dokumentace (zatím bohuľel nepřeloľená, v plánu)
> - velmi aktivní komunita vývojářů
> - pravidelný aktualizační cyklus (kaľdý měsíc oprava chyb, kaľdých 6
měsící nová verze)
> - jednoduchá aktualizace, snadná údrľba včetně vzdálené
>
> - není třeba klient aplikace, vąe probíhá v prohlíľeči
> - integrovaný self-check
>
> - deklarovaná budoucí podpora Bibframe
> OPAC Koha nebudeme pravděpodobně vůbec veřejně nabízet, pouľijeme
VuFind.
>
> To, ľe v budoucnu budou knihovny v ČR vybírat z několika OSS systémů
nevnímám jako ątěpení sil, ale naopak jako výhodu. Kaľdá knihovna má
určité představy a poľadavky na knihovní systém. Pokud je moľnost
výběru zvolí ten, který ji lépe splňuje očekávání. Pokud není
moľnost výběru můľe se stát, ľe jediné nabízené řeąení nebude z
nějakého důvodu vyhovovat, knihovna na open source můľe definitivně
zanevřít. Proto moľnost výběru chápu jako jednoznačnou výhodu. Myslím si
také, ľe čím více se bude o nasazení otevřených řeąení hovořit, tím
lépe. Předevąím příklady dobré praxe mohou odpovědné pracovníky
přesvědčit o kvalitách a výhodách open source.
> Vývoj Evergreen a Koha probíhá v duchu spolupráce a oba systémy sdílí
některé komponenty či části kódu. I z toho důvodu si nemyslím, ľe je
Koha hůře naprogramovaná. Nejsem vąak programátor, abych toto mohl
objektivně posoudit.
> Pouľívání OSS v knihovnách se snaľí propagovat portál
opensource.knihovna.cz<http://opensource.knihovna.cz/>. Bohuľel zatím
větąí zájem v komunitě nevzbudil, ale pravdou je, ľe se nyní
soustředíme předevąím na překlad Koha a testování a implemetaci.
Jakmile budeme mít nějaké postřehy, budeme je publikovat. Aktuálně velmi
intezivně testujeme chování Koha ve vąech klíčových knihovních
činnostech jako jsou akvizice, katalogizace, správa pohledávek a
cirkulační proces. Přeloľeno je přes 50 % textu (je ho téměř
desetinásobek toho, co je v Evergreenu). Nyní zbývá přeloľit
předevąím kontextovou nápovědu, drtivá větąina viditelného
textu je jiľ hotová.
>
> Jinak o Koha uľ několik knihoven projevilo zájem a pokud neochladne je
moľné, ľe brzy bude nejpouľívanějąím OSS systémem v ČR :-) Tak uvidíme,
vyčkávají na výsledky testování a dokončení překladu.
>
> Pěkný den.
>
> Michal Denár
>
> Dobrý den,
>
>
>
> Vaąek říkal ľe plánujete nasadit systém Koha jako regionální systém.
Rád bych se zeptal, jestli to nechcete zváľit v kontextu toho, ľe
H.Karpíąek dostal v roce 2012 VISKový projekt na nasazení evergreenu
coby regionálního systému a letos by to měl spustit. No a tříątit síly
na daląí open source systém by podle mě bylo ąkoda. Navíc finská NK
počítá s evergreenem do budoucna jako s národním knihovním
systémem, tj budu investovat do jeho daląího rozvoje. Podle toho co
jsem slyąel, tak evergreen je líp koncipovaný z programátorského
hlediska. Dělali sjte nějakou analýzu na téma Koha vs Evergreen?
>
>
>
> Zdraví,
>
>
>
> Petr ®abička
>
>
>
>
> --
>
> Děkuji a přeji příjemný den.
>
>
>
> Michal Denár
>
> Městská knihovna Česká Třebová
>
>
>
>
> --
> Děkuji a přeji pěkný den.
>
> Za portál Opensource.knihovna.cz<http://Opensource.knihovna.cz>
> Michal Denár
>
>
>
>
> --
> Děkuji a přeji pěkný den.
>
> Za portál Opensource.knihovna.cz
> Michal Denár
>
> --
> This message has been scanned for viruses and
> dangerous content by MailScanner<http://www.mailscanner.info/>, and is
> believed to be clean.
>


--
Děkuji a přeji příjemný den.

Michal Denár
Městská knihovna Česká Třebová

--
This message has been scanned for viruses and
dangerous content by MailScanner, and is
believed to be clean.

Back to: Top of Message | Previous Page | Main KNIHOVNA Page



LISTSERV.CESNET.CZ

CataList Email List Search Powered by the LISTSERV Email List Manager