LISTSERV mailing list manager LISTSERV 15.0

Help for KNIHOVNA Archives


KNIHOVNA Archives

KNIHOVNA Archives


View:

Next Message | Previous Message
Next in Topic | Previous in Topic
Next by Same Author | Previous by Same Author
Chronologically | Most Recent First
Proportional Font | Monospaced Font

Options:

Join or Leave KNIHOVNA
Reply | Post New Message
Search Archives


Subject: Re: Koha vs Evergreen
From:Michal Denár <[log in to unmask]>
Reply-To:Michal Denár <[log in to unmask]>
Date:Thu, 27 Mar 2014 13:03:13 +0100
Content-Type:text/plain

Dobrý den,
dovolím si s kolegou Gecem v několika názorech nesouhlasit. Nemyslím si, 
že rozšíření OSS v českých knihovnách musí nutně zaštítit "velká 
knihovna". Tyto instituce mají na knihovní systému zcela jiné požadavky 
než knihovny městské nebo krajské. Článek Petry Žabičkové hodnotí 
nasazení open-source knihovních systémů ve specifickém prostředí 
knihoven institucí typu MZK. Je zjevné, že ne všechny nároky instituce 
takové velikosti a kvality jsou otevřená řešení schopná splnit. Ovšem 
stadradní městské knihovně mohou naopak tyto systémy velmi dobře 
posloužit. Takže by rozhodně byla škoda paušalizovat, že pokud to není 
dobré pro "velkou knihovnu" nemůže to být dobré pro malé a střední 
knihovny. Proto si nemyslím, že je nutná záštita velké a silné 
instituce. Určitě by participace instituce, která disponuje týmem 
programátorů, akcelerovala vývoj. V praxi to můžeme sledovat například 
při vývoji systému Koha, který nasadila nedávno Mětská knihovna v Oslo. 
Aktuálně vyvíjí zcela nové řešení podpory pro RFID, které má být hotové 
již v květnu. Nicméně open-source systémy používají tisíce knihoven po 
celém světě, takže slabé využívání v ČR lze připisovat pravděpodobně 
historickému vývoji při závádění automatizace v 90. letech minulého století.
Pokud bude open-source lákávé pro menší knihovny, vidím řešení v 
založení konsorcia. To by pomohlo společně řešit financování vývoje 
specifických doplňků a také zajištění technické podpory. Pokud by bylo 
takové konsorcium příjemcem dotací, mělo by to pozitivní vliv na 
zhodnocení takto vynaložených prostředků. Dotace by byla vyplacena jen 
jednou, ale výsledky projektu by mohl využít každý. Myslím, že i tento 
aspekt je v dnešních časech dobré zvážit.
Pokud mohu hovořit za Kohu, tak zájem o ní je. Je logické, že než dojde 
k prvním úspěšným implementacím je to podnik rizikový. Ale pokud budeme 
rezignovaně sedět nezmění se nic. Často slýcháme, že knihovny u nás mezi 
sebou nespolupracují. Za sebe mohu říct, že mám pocit, že lidé kolem 
Koha spolupracují. Jestli bude open-source minoritou nebo zajímavou 
alternativou ovlivníme jen my.

Pěkný den

Michal Denár

> Dobry den,
>
> vzhledem k tomu, ze toto je jedno z velkych temat, věnovala se mu v lonskem roce systematicky moje kolegyne Petra Zabickova.
> Vystupem jeji práce je clanek (viz http://duha.mzk.cz/clanky/nejrozsirenejsi-open-source-knihovni-systemy-jejich-pouzitelnost ), se jehož zaberem se ztotoznuji:
>
> "Pokud by se pro přechod na některý z volně dostupných knihovních systémů rozhodla knihovna větší, odhodlaná do takového přechodu investovat čas a peníze a jít do rizika, že z různých důvodů, nesouvisejících nutně s kvalitami zvoleného systému neuspěje, měla by si vhodný systém zvolit sama, na základě své vlastní analýzy, dělané lidmi, kteří budou tento přechod realizovat. Pokud tyto lidi nemá, neměla by se do takového dobrodružství pouštět do doby, než u nás vznikne alespoň menší skupina knihoven určitý systém provozující, protože existence takové skupiny už vygeneruje i někoho, kdo je schopen pomoci se zavedením daného systému v dalších knihovnách."
>
> Bude tedy zajimave sledovat, jak se open source reseni prosadi na urovni obecnich knihoven, ovšem pokud se za jedno z reseni nepostavi nejaka z velkych knihoven typu Mestska knihovna v Praze, bude v oblasti AKS open source pouze zajimavym doplnkem. Nicmene o zadne velke knihovne, která by tento prechod planovala, nevim.
>
> Zdravi Tomas Gec
>
>
> ________________________________________
> Odesílate: Diskusni skupina knihoven a automatizace knihoven [[log in to unmask]] za uživatele Opensource knihovna [[log in to unmask]]
> Odesláno: 12. srpna 2013 18:34
> To: [log in to unmask]
> Předmět: Re: Koha vs Evergreen
>
> Dobrý den,
> náklady spojenými s nasazením OSS se určitě zabývalo již mnoho institucí v ČR. Bohužel jsem nikde nenašel o tomto tématu mnoho publikovaných informací. Určitě by na tomto místě bylo nejvhodnější, aby se k této otázce vyjádřil někdo, kdo touto cestou v nedávné době prošel. Za kvalitně zpracovaný materiál považuji tuto studii, která vznikla ve Velké Británii v roce 2011. Její součástí je i propracovaná metologie zvažování rizik a přínosů, případová studii atd. Řeší se tam i Total cost of ownership OSS http://eprints.lse.ac.uk/39826/1/Total_cost_of_ownership_of_open_source_software_%28LSERO%29.pdf
> Nejsem ekonom, proto to vezmu spíše obecněji. Rozdělil bych náklady na zavedení open source produktu na fixní (např. instalace, nastavení, prvotní import dat) a variabilní (customizace funkcionalit, grafiky, zaškolení obsluhy, údržba a servis).
>
> Tu první skupinu vnímám jako mandatorní, tam se dají náklady celkem dobře spočítat (i dopředu).
> Jako příklad mohu uvést testovací instalaci knihovního systému Koha, kterou jsem prováděl:
>      - instalace OS Debian Wheezy z připraveného DVD=1 hodina
>      - instalace Koha 3.12, včetně nastavení Apache=2 hodiny
>      - nastavení systému do základního provozního stavu=4 hodiny
>      - export dat ze stávajícího systému=2 hodiny
>      - verifikace a oprava dat v MARC21=16 hodin
>      - import bibliografických záznamů (fond 60.000 titulů)=4 hodiny
>      - import uživatelských dat a nutná nastavení (čtenáři)=2 hodiny
>      - nastavení počítačů obsluhy, tisk, čtečka atd.=0,5 hodiny/kus
> Celkem: 31 hodin + nastavení počítačů obsluhy
>
> Některé funkcionality knihovního systému, který takto můžete získat:
> - moduly výpůjčky, správa finančních fondů a rozpočtů, správa objednávek, akvizice, katalogizace, autority, periodika
> - OPAC, možné propojení s VuFind
> - MARC šablony pro různé typy dokumentů
> - tvorba a tisk průkazů, generování a tisk čárových kódů
> - správa čtenářů
> - správa a notifikace upomínek
> - revize fondu
> - statistiky
>
> Dále systém umožňuje stahování záznamů přes Z39.50, nabízí server OAI-PMH, integrovaný self-check, offline výpůjčky. Systém lze nastavit tak, že může obsluhovat oddělení, pobočky či spravované regionální knihovny. Toto nastavení nebylo v při testu provedeno a jeho doba záleží především na počtu poboček.
> Příklad je opravdu jen ilustrační, protože každá instalace je individuální. Celkový čas záleží na požadovaných funkcionalitách, vyžadovaných modulech.  Výrazně se může lišit i doba nutná k úpravě/opravě dat. Oprava dat často není možné počítat jako náklad, protože jen opravuje chyby stávajících záznamů. Evergreen i Koha jsou striktní a netolerují nevalidní MARC záznamy. Ve stávajících datech často přetrvávají záznamy, které po exportu/konverzi neprojdou validací a je tedy nutné je opravit. Jde většinou o starší záznamy a jejich výskyt bude v různých knihovnách také různý.
>
> Konkrétně u Koha bylo také nutné celý systém přeložit do češtiny. Jelikož tuto práci odvedla komunita složená ze studentů a knihovníků, kteří tuto činnost prováděli ve svém volném čase, nezapočítávám tuto činnost do nákladů. Pokud by byla hrazena například z grantu, byla by zaplacena pouze jednou a další instalace by tedy již neznamala žádné náklady pro zavádějící instituci. To platí i o každém vývoji open source, který by byl případně nutný.
> Ta druhá skupina je naopak velmi variabilní a bude velmi záležet na konkrétním prostředí i aplikaci. Někde nebude žádné "ohýbání na míru" nutné nebo vyžadované.
> Školení často probíhá uvnitř samotné instituce tak, že administrátor vyškolí uživatele. Typicky u školení se musí s něčím takovým počítat i u komerčního produktu. Někdy je takové školení v ceně produktu, jindy není. Často se na taková školení musí někam cestovat, i to sebou nese náklady. Pro zjednodušení můžeme počítat, že vyškolení vyjde na podobné peníze jako u komerčního produktu.
>
> Podle mého názoru je škoda, že některé komerční firmy vidí v OSS nepřítele. Doba a trh se mění. OSS může být zajímavou alternativou jak pro knihovny, tak pro firmy. Ze zahraničí jsou známy případy firem, které opustily vlastní vývoj a dnes se úspěšně živí vývojem rozšíření a nabízením podpory pro otevřené produkty. Naopak mnoho komečních řešení používá open source jako součást svých řešení, což jen potvrzuje jejich kvalitu.
> Cena údržby a aktualizací sytému je také dalším nákladem po zavedení produktu. Pokud má knihovna štěstí a má svého IT pracovníka, odvažuji se tvrdit, že údržba bude maximálně stejně nákladná jako u komečního produktu. K úspoře dojde na poplatcích za aktualizaci systému, protože ty budou zdarma. Pokud bude provádět správu externí síla, bude to opět podobné, jako v podpoře komerčního produktu. Rozdíl může být v tom, kolik za takové služby bude knihovně účtováno. Díky filosofii open source je nabízení komerční podpory zajímavým trhem (viz. například Joomla, placená podpora Linuxu atp.). Pokud by tedy nabízení komeční podpory knihovnám začalo být finančně zajímavé, mohlo by existovat několik různých subjektů s takovou nabídkou. Tím by vzniklo zdravé konkurenční prostředí, které by udrželo cenu dole. Navíc by celý proces byl výrazně transparentnější díky možnostem nechat konzultovat účtované ceny i u jiných dodavatelů podpory. Nemělo by tedy docházet k účtování neúměrně vysokých cen. Samozřejmostí je vzdálená správa, odpadají tedy náklady na dopravu.
> Tím se dostávám k dlouhodobé udržitelnosti open source. U knihovních systémů vidím základ v tom, že pokud jsou data ve standardních formátech (MARC21), existuje vždy poměrně jednoduchá cesta k jinému systému, který využívá stejný formát dat.
> Je logické, že při výběru systému by měla knihovna provést analýzu a zvážit, který nakonec vybere. Konkrétně u systémů Evergreen a Koha stojí za vývojem silné komunity a mají stovky až tisíce instalací po celém světě. U zmíněných knihovních systémů jsou jádrem vývojového týmu lidé přímo z knihoven, požadavky na funkce a chování systémů přicházejí tedy přímo z praxe.
> Díky decentralizovanému vývoji není tedy příliš pravděpodobný nějaký dramatický budoucí vývoj, který by vedl k neřešitelnému stavu. U OSS projektů někdy dochází ke štěpení na různé větve vývoje, ale díky živé komunitě nedochází běžně k situacím, kdy by neexistovala žádná exit strategie. Řízení vývoje zavedených OSS projektů má jasná pravidla, definované cíle, systém pro hlášení chyb a většinou i managera(y) kvality.
> Podobné je to i v otázce použitých technologií (MySQL, Perl, Solr, Apache, Zebra, PAZPAR2..). Jak jsem již zmínil, ty používá celá řada komečních řešení, tzn. pokud tam existují rizika, jsou podobná pro OSS i komerční řešení. Před nějakým časem se spekulovalo o různých možných koncích MySQL a komunita téměř okamžitě začala pracovat na náhradě v podobě MariaDB (více o tom např. zde http://www.root.cz/clanky/databaze-mariadb-valcuje-mysql/). Na druhou stranu, jak je to s dlouhodobou udržitelností u komečních produktů? Ekonomická krize se zdá již neoddělitelnou součástí nejen ekonomické reality. Existuje v našem světě vůbec nějaká jistota?
> Žádný technologický produkt není možné udržovat věčně, protože vývoj jde kupředu a nové funkcionality a technologie nejde provozovat na zastaralých produktech. Navíc firmy jsou od toho, aby vydělávaly svým vlastníkům. Chce-li zákazník nové funkce, musí zaplatit za přechod na novou větev produktu. Podle mého názoru je dobré se zamyslet, proč značná část českých knihoven používá technologicky zastaralé a dlouhodobě neudržitelné produkty a jaké to má důsledky na efektivitu jejich práce a dopad na kvalitu služeb, které (ne)mohou svým čtenářům nabízet. A také o tom, jaké existují možnosti řešení této situace. Jaké produkty jsou k dispozici? Kolik stojí? Kolik by stálo převést do nich stávající data? Kde na to případně seženeme peníze?
> Pokud bych to měl nějak uzavřít, tak řeknu jen to, co bylo již řečeno mnohorát. OSS není zadarmo, ale může to být ekonomicky zajímavá alternativa přinášející moderní technologie, které jsou základem kvalitních služeb moderní knihovny. OSS není univerzálním řešením pro každého, protože vyžaduje aktivní přístup, nasazení a přijetí odpovědnosti. Je tedy logické, že v budoucnu budou koexistovat komerční i otevřená řešení. Kolik českých knihoven bude OSS aktivně využívat, záleží jen na nich. Na jejich ochotě opustit vyšlapané cesty a přijmout výzvu svobodné cesty se vším, co k tomu patří.
>
>
> Pěkný zbytek léta.
>
>
> Michal Denár
>
>
> Dobry den vsem,
>
> Nasledujici radky chapu jako pozvani, dokonce i pro ty, kteri na open source neveri:
> Rádi přivítáme každého, kdo se chce podělit o své zkušenosti (i negativní) s implementací a používáním otevřených řešení v knihovnické praxi. Zajímavá je obecná rovina, managerský pohled i konktrétní technické detaily.
>
> Pro rozproudeni diskuse pokladam tedy par otazek:
>
> Kazda knihovna si snadno spocte naklady na provoz knihovniho systemu. Pod slovem naklady myslim to, cemu se rika "Total overall cost". Pokousel se nekdo alespon odhadnout TOC naklady u projektu, zalozenych na opensouce? Jsou znama rizika spojena s provozovanim OS systemu?  Kdo je/muze byt partnerem knihovny s ohledem na udrzitelnost projektu?
>
> Zdravim
>
> Pavel Krbec
> Multidata Praha
>
>
>
>
>
>
>
> 2013/8/1 Opensource knihovna <[log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>>
> Zdravím,
> o budovaní základů knihovnické komunity, která informuje a diskutuje nad open source v knihovnách se snaží portál opensource.knihovna.cz<http://opensource.knihovna.cz>. Z důvodů kapacitních se zatím omezujeme na výběr vhodných aplikací, které můžete najít v katalogu. Nyní je jich kolem 50, od knihovních systémů, přes kancelářský SW, až po speciality jako jsou digitální repozitáře nebo nástroje na práci s MARC záznamy. Na webu funguje i fórum, kde se někdy i diskutuje nad tématem. Tahle část je na Vás, na knihovnické komunitě.
> Překlad systému Koha patří mezi naše projekty, které mají pomáhat oživit zájem o open source českých knihovnách. Díky aktivní skupině překladatelů dobrovolníků je nyní přeloženo cca 63 % textu. Zbývá přeložit objemnou kontextovou nápovědu. Pokud máte zájem se na projektu podílet, můžete se k překladovému týmu připojit  zde: http://translate.koha-community.org/cs/312/
> Chystáme se také na publikování praktických článků, které chceme věnovat postupům a procedurám při implementaci otevřených řešení, ale určitě se budeme věnovat i zmíněnému "čištění" stávajících dat. Intenzivně uvažujeme také o možnostech, jak zajistit kvalitní a dostupnou technickou podporu pro knihovny bez vlastního IT pracovníka. Času je však málo, úkolů mnoho. Rádi přivítáme každého, kdo se chce podělit o své zkušenosti (i negativní) s implementací a používáním otevřených řešení v knihovnické praxi. Zajímavá je obecná rovina, managerský pohled i konktrétní technické detaily.
> Každopádně jsem velmi rád, že se opět rozběhla debata nad tímto tématem.
>
> Přeji příjemné letní dny.
>
>
> Michal Denár
> opensource.knihovna.cz<http://opensource.knihovna.cz>
>
> Dobrý den,
>
> konečně jsem našel po návratu z dovolené do práce chvilku reagovat na diskusi Koha versus Evergreen.
>
>
> 1.       Nejprve k původnímu dotazu p. Žabičky - pokroky s implementací Evergreenu u nás v Turnově – od podzimu žádné, čekáme na export upravených dat o titulech + čtenářích a základní nastavení hierarchie knihovny od Vaška Jansy, kterým myslím jasně popsal situaci, pak teprve můžeme začít prakticky zkoušet, půjčovat, vracet katalogizovat, odesílat SMS… v interním neostrém provozu, ale na reálných počítačích a tiskárnách - v půjčovnách a na pobočkách, možná doplnit o jednu externí miniknihovnu školní, spolkovou. Na tolik potřebné teoretické nastudovávání a dle nich následné obhospodařování  manuálů u nás nemá opravdu nikdo čas a vpravdě ani příslušnou erudici, takže se chováme při implementaci docela stejně, jako by se chovala většina malých knihoven, s tím rozdílem že ony by měly vstupovat a propojovat se do již funkčního a pro české prostředí odladěného konsorcionálního knihovnického systému s existující komunitou lidí.. to je (zatím?) utopie. V Jaboku se implementace podařila hlavně kvůli „tvrdému / časově náročnému“ osobnímu nasazení Evy Černiňákové.
>
> 2.       Koha versus Evergreen – s Kohou jsem nikdy nepracoval, znám ji jen povrchně, abych si mohl dovolit jakékoliv srovnání. Mohu jen naznačit, proč mne oslovil právě Evergreen i přes jeho ne úplnou jednoduchost - zaujala robustnost systému, důsledné konsorcionální pojetí s centrální katalogizací, s potenciálem použití celorepublikovým, které se bude ovšem v blízké budoucnosti pro neschopnost českých knihoven ekonomicky kooperovat na zásadních velkých projektech, a vůbec měnit zažité zvyklosti, pracovní postupy i pro silný systém autonomie různých knihoven různých zřizovatelů ubírat cestou projektu typu „Centrální portálu knihoven (CPK)“ pravděpodobně za cenu stamilionových nákladů z veřejných peněz – ovšem, je-li náš stát tak bohatý a takové prostředky knihovnám jako celku, např. skrze projekty Ministerstva kultury poskytne, pak nic nikoho netlačí hledat existující v zahraničí funkční, dle mého odhadu o řád levnější řešení (Evergreen se zcela jistě plně nekryje se zamýšlenou funkcionalitou CPK) s velkým potenciálem rozvoje a uspořené prostředky využít v knihovnách , ale jinde, inu proč ne – je to česká cesta, nemám objektivní podklady abych efektivitu mohl posoudit…
>
> 3.       Tříštění sil při implementaci Kohy a Evergreenu – je a není to tříštění sil, vlastně bych v tom žádné odborné složitosti nehledal - prostě různí lidé dělají různé věci, které se jim líbí a jsou jim srozumitelné. Pokud se podaří vybudovat komunitu knihoven využívající nekomerční řešení pro relativně jednodušší a uživatelsky přívětivější (jak v diskusi naznačeno) Kohu, pak i to bude v poměrech českého knihovnictví pozitivní, dokonce možná zásadní??? Pokrok.
>
> 4.       OpenSource versus komerční knihovní systémy – stále opakuji názor, že potřebujeme v českém prostředí slušnou funkční levnější alternativu pro „chudé“ knihovny schopné a ochotné spolupracovat, tím myslím OpenSource řešení, pak i české komerční firmy produkující software pro knihovny nabídnou více, protože budou muset, jsem o tom přesvědčený, stále postrádám onu klientskou vstřícnost a reagování na dynamický vývoj v našem oboru (např. který knihovnický systém plně obhospodařuje elektronické knihy, včetně uložení, jejich ochrany, distribuce apod., dosud zřejmě plnohodnotně žádný, neustále se odkazujeme na existující vakuum v oblasti autorskoprávní, proč máme stále knihovní systémy odtržené od ekonomických / účetních, od prezentačních, provozních / intranetových, komunikačních…).
>
> Mgr. Hanuš Karpíšek, ředitel MKAMT
>
> Městská knihovna Antonína Marka Turnov
> Jeronýmova 517, 51101 Turnov 1
> tel. 481313092; fax 481312962
> http://www.knihovna.turnov.cz
>
> From: Žabička Petr [mailto:[log in to unmask]]
> Sent: Tuesday, July 23, 2013 9:51 AM
> To: [log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>
> Cc: Michal Denár; Václav Jansa
> Subject: Fwd: koha vs evergreen
>
> Dobrý den,
>
> rád bych se zaptal, jestli jste nějak pokročili s Evergreenem a hlavně jaké přednosti vidíte na Evergreenu oproti systému Koha. (Cílem není flamewar, ale chystáme se udělat si vlastní srovnání a rádi bychom navázali na vaši práci).
>
> Zdravím a děkuji,
>
> Petr Žabička
>
> Begin forwarded message:
>
>
> From: Michal Denár <[log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>>
> Subject: Re: koha vs evergreen
> Date: 23. července 2013 8:19:08 GMT+02:00
> To: Žabička Petr <[log in to unmask]<mailto:[log in to unmask]>>
>
> Dobrý den,
> v době, kdy jsme se rozhodovali, jaký systém použijeme jako náhradu za stávající Clavius, jsme si dělali srovnání mezi několika OSS ILS. Evergreen i Koha jsou nejlepší z nich. Bohužel Evergreen vychází z americké knihovnické reality a je poměrně silně orientovaný spíše na konscorcia knihoven. Koha je v nasazení více kosmopolitní, proto je podle našich poznatků více otevřená pro různá lokální specifika. Umožňuje například pokračovat katalogizaci v UNIMARC, který stále používá většina místních a městských českých knihoven.
> Když shrnu hlavní výhody Koha proti Evergreen budou to tyto:
> - velmi přívětivé a přehledné uživatelské rozhraní staff klienta
>
> - komplexní správa rozpočtů pro akvizici je součástí přímo ILS
> - zachování stávajicích funkcionalit pro sdílenou katalogizaci a výměnu dat s NKP (Z39.50, OAI, autority)
> - přehledná katalogizace v MARC21 a tvorba šablon pro různé typy dokumentů
> - plnohodnotná náhrada klíčových funkcionalit Clavius REKS (regionální knihovny)
> - naprostá svoboda při tvorbě reportů a statistik (data driven aquisition)
> - rozšíření funcionalit přes plug-ins
> - integrovaná kontextová nápověda (po ukončení překladu kompletně v češtině)
> - kvalitně zpracovaná dokumentace (zatím bohužel nepřeložená, v plánu)
> - velmi aktivní komunita vývojářů
> - pravidelný aktualizační cyklus (každý měsíc oprava chyb, každých 6 měsící nová verze)
> - jednoduchá aktualizace, snadná údržba včetně vzdálené
>
> - není třeba klient aplikace, vše probíhá v prohlížeči
> - integrovaný self-check
>
> - deklarovaná budoucí podpora Bibframe
> OPAC Koha nebudeme pravděpodobně vůbec veřejně nabízet, použijeme VuFind.
>
> To, že v budoucnu budou knihovny v ČR vybírat z několika OSS systémů nevnímám jako štěpení sil, ale naopak jako výhodu. Každá knihovna má určité představy a požadavky na knihovní systém. Pokud je možnost výběru zvolí ten, který ji lépe splňuje očekávání. Pokud není možnost výběru může se stát, že jediné nabízené řešení nebude z nějakého důvodu vyhovovat, knihovna na open source může definitivně zanevřít. Proto možnost výběru chápu jako jednoznačnou výhodu. Myslím si také, že čím více se bude o nasazení otevřených řešení hovořit, tím lépe. Především příklady dobré praxe mohou odpovědné pracovníky přesvědčit o kvalitách a výhodách open source.
> Vývoj Evergreen a Koha probíhá v duchu spolupráce a oba systémy sdílí některé komponenty či části kódu. I z toho důvodu si nemyslím, že je Koha hůře naprogramovaná. Nejsem však programátor, abych toto mohl objektivně posoudit.
> Používání OSS v knihovnách se snaží propagovat portál opensource.knihovna.cz<http://opensource.knihovna.cz/>. Bohužel zatím větší zájem v komunitě nevzbudil, ale pravdou je, že se nyní soustředíme především na překlad Koha a testování a implemetaci. Jakmile budeme mít nějaké postřehy, budeme je publikovat. Aktuálně velmi intezivně testujeme chování Koha ve všech klíčových knihovních činnostech jako jsou akvizice, katalogizace, správa pohledávek a cirkulační proces. Přeloženo je přes 50 % textu (je ho téměř desetinásobek toho, co je v Evergreenu). Nyní zbývá přeložit především kontextovou nápovědu, drtivá většina viditelného textu je již hotová.
>
> Jinak o Koha už několik knihoven projevilo zájem a pokud neochladne je možné, že brzy bude nejpoužívanějším OSS systémem v ČR :-) Tak uvidíme, vyčkávají na výsledky testování a dokončení překladu.
>
> Pěkný den.
>
> Michal Denár
>
> Dobrý den,
>
>
>
> Vašek říkal že plánujete nasadit systém Koha jako regionální systém. Rád bych se zeptal, jestli to nechcete zvážit v kontextu toho, že H.Karpíšek dostal v roce 2012 VISKový projekt na nasazení evergreenu coby regionálního systému a letos by to měl spustit. No a tříštit síly na další open source systém by podle mě bylo škoda. Navíc finská NK počítá s evergreenem do budoucna jako s národním knihovním systémem, tj budu investovat do jeho dalšího rozvoje. Podle toho co jsem slyšel, tak evergreen je líp koncipovaný z programátorského hlediska. Dělali sjte nějakou analýzu na téma Koha vs Evergreen?
>
>
>
> Zdraví,
>
>
>
> Petr Žabička
>
>
>
>
> --
>
> Děkuji a přeji příjemný den.
>
>
>
> Michal Denár
>
> Městská knihovna Česká Třebová
>
>
>
>
> --
> Děkuji a přeji pěkný den.
>
> Za portál Opensource.knihovna.cz<http://Opensource.knihovna.cz>
> Michal Denár
>
>
>
>
> --
> Děkuji a přeji pěkný den.
>
> Za portál Opensource.knihovna.cz
> Michal Denár
>
> --
> This message has been scanned for viruses and
> dangerous content by MailScanner<http://www.mailscanner.info/>, and is
> believed to be clean.
>


-- 
Děkuji a přeji příjemný den.

Michal Denár
Městská knihovna Česká Třebová

Back to: Top of Message | Previous Page | Main KNIHOVNA Page



LISTSERV.CESNET.CZ

CataList Email List Search Powered by the LISTSERV Email List Manager