LISTSERV mailing list manager LISTSERV 15.0

Help for KNIHOVNA Archives


KNIHOVNA Archives

KNIHOVNA Archives


View:

Next Message | Previous Message
Next in Topic | Previous in Topic
Next by Same Author | Previous by Same Author
Chronologically | Most Recent First
Proportional Font | Monospaced Font

Options:

Join or Leave KNIHOVNA
Reply | Post New Message
Search Archives


Subject: Re: Ke koalicni dohode v Nemecku (nejen pro knihovniky)
From: GECT <[log in to unmask]>
Reply-To:GECT <[log in to unmask]>
Date:Mon, 2 Dec 2013 12:36:21 +0000
Content-Type:text/plain

Dobry den,

ad "zpristupneni novin v Krameriovi" -
v Rakousku se noviny zpristupnuji plosne 70 let po vydani (dle jejich vykladu AZ).
MZK tuto praxi (plus minus) dodrzuje take, v ramci krajskych knihoven jsem tuto debatu
na poslednim setkani vzhledem k velmi ruznorodne praxi otevrel a pristi rok se k ni po vypracovani pravnich rozboru urcite vratime.

Ad zpristupneni do r. 1989 - ano, toto je presne obsazeno v novele AZ, kterou jiz nebylo mozne v Parlamentu projednat vzhledem k tomu, ze se rozpustil.

Zdravi Tomas Gec

________________________________________
Odesílate: Diskusni skupina knihoven a automatizace knihoven [[log in to unmask]] za uživatele Josef Schwarz [[log in to unmask]]
Odesláno: 2. prosince 2013 12:53
To: [log in to unmask]
Předmět: Re: Ke koalicni dohode v Nemecku (nejen pro knihovniky)

Vážené kolegyně a kolegové,

děkuji kolegu Matušíkovi za původní e-mail i nynější reakci, bez níž
by tato (podle mě přínosná) diskuse vůbec asi nebyla.

> Dovolim si ovsem poznamenat, ze k realnemu reseni problemu stezi prispeje demonizace kolektivniho spravce DILIA. (A dohadovani o tom, >co za tuto vetu mam [at v jakekoli forme], ponecham tem, kdo maji cas se tim zabyvat.)

Máte pravdu v tom, že DILIA je poněkud zástupný problém, resp. tak
trochu obětní beránek za všechny podobné organizace, které dostaly od
státu jakási práva související s autorským zákonem a nemravně tato
práva zneužívají. Např., když se domlouvala služba eDDo, DILIA smluvně
slíbila (jestli si to dobře vybavuju, jistě by tuto smlouvu bylo možné
získat na základě zák. č. 106/1999 Sb., ale možná se mezitím změnila,
tedy co píšu dále, platí s těmito omezeními), že poplatky z této
služby půjdou autorům - ale zapomněla už jaksi dodat, že pouze
autorům, kteří jsou u této organizace evidováni, takže vše ostatní (a
je toho většina) dostávají neoprávněné subjekty - prostřednictvím
rozpočítání dle interních metod evidovaní autoři a "zbytek" končí v
"kapsách" DILIE. Prakticky to funguje asi takto: objednáte si kopii
článku "chráněného" autora za určitý obnos, z tohoto obnosu jde větší
část knihovně, menší (nebo malá) část DILII. Vzhledem k tomu, že je
známo, čí článek se kopíroval, je známo, komu daný obnos dodat. To
ovšem DILIA u neevidovaných autorů nedělá, neb většinou jde o
pakatelní částky a dopadla by jak úřady v Haškově povídce "Dědictví po
panu Šafránkovi" (synopse zde:
http://www.databazeknih.cz/knihy/dedictvi-po-panu-safrankovi-82447 ).
Tyto prostředky by ovšem neměly být rozpočítány na ostatní autory, ale
ukládány v nějakém fondu, který by mohl sloužit pro nějaké bohulibé
účely... Přestože v jednotlivých případech jde o pakatelní částky, v
úhrnu jde o podstatný finanční objem.
Tolik k DILII, uznávám, že je to problém tak na stupni 7 z
desetibodové škály důležitosti, přičemž 1 jsou problémy největší.

> Velmi uvitam, jestlize pan kolega Schwarz nam v konferenci i na jinem verejnem knihovnickem foru sdeli a dolozi, jakym zpusobem je resen >BEZUPLATNY pristup k obsahu nikoli autorskopravne volnemu v digitalnich knihovnach (reformatovanych obsahu) mimo pusobnost Ceske >republiky ve vetsi mire nez pristup k obsahu DK Kramerius.

Teď nemám čas to dohledávat, ale třeba rakouská národní knihovna v
obdobném systému volně zpřístupňuje noviny až do  20.-30. let 20.
století, zatímco u Krameria tato hranice končí kolem roku 1900. Podle
mě u novin rozumná  hranice (u nás) sahá tak po rok 1989, resp. po rok
1994, kdy jednotlivé firmy začaly budovat své databáze (Anopress
atd.). Musíme si totiž uvědomit, že knihovnám tu vznikají obrovské
náklady s vyskladněním svazků, jejich opravou, když už se tím věčným
cestováním ze skladu do studoven a opačně začínají rozpadat apod.
Dokonce si myslím, že tyto skryté náklady (v úhrnu za celou ČR) tak
asi 10x přesahují nejvyšší možnou částku, kterou by si DILIA řekla za
licenci všech českých novin do roku 1989. Nemluvě o zničených zádech
(tíha) a plicích (prach) knihovníků a koneckonců i uživatelů.
Nemluvě o archivu Ústavu pro českou literaturu, kde je řada titulů v
plném textu až po rok 2000 i dále: http://archiv.ucl.cas.cz/ . Takže
ono to asi jde, jen chtít a nevykládat autorský zákon neustále
pozitivisticky a pouze tak, aby to šlo na ruku zmíněným organizacím...
Pořád jen tvrdit, že to nejde, protože podle toho a toho paragrafu a
toho a toho zákona nesmíme/můžeme/musíme to a to, je buď nedostatek
kreativity hledat řešení, která by byla na úrovni doby a v souladu s
jejími požadavky, nebo čirý formalismus a alibismus. Zákony jsou tu
pro lidi, ne naopak.

> Ostri pohledu je treba zamerit ani ne tak na kolektivniho spravce DILIA jako na mezinarodni spolecenstvi statu, jez vytvorilo takovy system
> mezinarodniho autorskeho prava, ktery za kazde uziti nad stavajici ramec vyzaduje zaplaceni odmeny nositelum prava, a to na zaklade
> licence. Nejen tedy DILIA, ale ani Ceska republika jako stat nemuze resit pristup k dilum, majetkova prava k nimz jeste trvaji, na zaklade
> svevolneho uvazeni.

Ale může. Zpuchřelé dohody lze vypovědět, z EU lze vystoupit etc.
Např. ČR je neustále vázána mezinárodní dohodou z roku 1951 o potírání
prostituce (viz
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Amluva_o_potla%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_obchodu_s_lidmi_a_vyu%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_prostituce_druh%C3%BDch_osob
), která po 60 letech od svého přijetí znemožňuje podívat se na věc
nově (vlastně staře: reglementace u nás fungovala do roku 1922, kdy
byl vydán aboliční zákon) a vyřešit současný stav. Tedy situace
naprosto kafkovská - mezinárodní byrokracie a právní mafie znemožňuje
řešení důležitých problémů současné společnost jen proto, aby zůstal
zachován  status quo jakýchsi cárů papíru, které už dávno přestaly
zohledňovat realitu (obdobu s autorským zákonem si jistě každý doplní
sám). Proč vlastně že ti Švýcaři vlastně nechtějí vstoupit do EU? Není
to právě proto?

> Ze bychom si tedy rekli, ze neni treba vyvolavat demony (byt je ten predmetny jako zastupny "funkcne osvedceny"), ale ze je treba skutecne >se zamyslet nad tim, jaka je spoluprace ruznych soucasti knihovnicke obce v soucasnosti? A jak tento stav zmenit?  A kdyby k tomu >nezustalo jen u zamysleni... Poznamenavam, ze Novy rok je za 30 dni.

S tím plně souhlasím.

Zdravím

Josef Schwarz

> -----Original Message-----
> From: Josef Schwarz [mailto:[log in to unmask]]
> Sent: Monday, December 02, 2013 11:05 AM
> To: Matušík Zdeněk
> Cc: [log in to unmask]
> Subject: Re: Ke koalicni dohode v Nemecku (nejen pro knihovniky)
>
> Dobrý den,
>
>> dokazi se knihovny v nadchazejicimi projednavani obsahu vladnuti v teto zemi prosadit tak, jako se to rysuje  (byt zatim alespon na papire - a >sireji, ve vztahu ke knizni kulture) u sousedu v Nemecku?
>
> domnívám se, že ne.
>
>> Jestlize tyto otazky nejsou pod rozlisovaci schopnosti politiku v takoveto chvili v Nemecku, proc by takto mely zustat v Cesku?
>
> Protože:
> a) Německo je stále ještě politickokulturně a právněkulturně rozvinutější zemí než ČR; u nás je pořád ještě profesně-odborné a obecně občanské povědomí, uvědomění a vědomí vlastní odpovědnosti rozvinuto nedostatečně a knihovnice a knihovníci dávají před řešením palčivých odborných otázek přednost "poznávacím" zájezdům do jihočeských, dolnorakouských a dalších knihoven nebo zbytečným konferencím, kde se pořád dokola omílá to samé nebo se probírají nezajímavé metodologické a technologické detaily; zmíněnými problémy se pak u nás seriozně zabývá jen několik osob, které pochopitelně celou tu káru odborných úkolů nemohou tou dnešní politicko-právní džunglí utáhnout samy a je s obdivem, že pod tímto jhem už dávno nepadly;
> b) čeští politici mají úplně jiné zájmy a preference;
> c) české knihovnictví je zastupováno osobami, které jdou na ruku druhým a třetím stranám (organizace typu DILIA) buď za odměnu (ne nutně finanční, prostě něco za něco), nebo kvůli nedostatečnému nasazení v dané věci - jak jinak si vysvětlit nesmyslná licenční omezení např. při přístupu k dokumentům v systému Kramerius? Uvědomuji si, že situace v této oblasti je složitější a že předchozí vyjádření jsou hodně zjednodušená až zkreslující, ale dokud si bude diktovat DILIA & spol., co chce, a ne knihovny, tak je něco špatně. A to "dokud" bude trvat tak dlouho, dokud se nezmění situace popsaná v bodě a). Tedy: Začarovaný kruh? Kdo jej rozetne?
>
> Zdravím
>
> Josef Schwarz

--
This message has been scanned for viruses and
dangerous content by MailScanner, and is
believed to be clean.

Back to: Top of Message | Previous Page | Main KNIHOVNA Page



LISTSERV.CESNET.CZ

CataList Email List Search Powered by the LISTSERV Email List Manager