LISTSERV mailing list manager LISTSERV 15.0

Help for KNIHOVNA Archives


KNIHOVNA Archives

KNIHOVNA Archives


View:

Next Message | Previous Message
Next in Topic | Previous in Topic
Next by Same Author | Previous by Same Author
Chronologically | Most Recent First
Proportional Font | Monospaced Font

Options:

Join or Leave KNIHOVNA
Reply | Post New Message
Search Archives


Subject: Re: Rušení knihoven
From: Josef Schwarz <[log in to unmask]>
Reply-To:Josef Schwarz <[log in to unmask]>
Date:Mon, 26 Nov 2012 12:07:04 +0100
Content-Type:text/plain

> V posledních letech mírně stagnuje počet výpůjček. Příčin této stagnace může být více, ale jedna je celkem zřejmá: české knihovny >nakupují málo nových knih, což je důsledkem růstu cen knih a pomalého růstu rozpočtu knihoven na nákup knih. Analýzy ukazují, že >v cca 2000 knihovnách se obmění knihovní fondy jednou za 50 až 100 let, tj. není příliš mnoho důvodů, proč tyto knihovny navštěvovat. >To platí zejména tam, kde selže financování regionálních funkcí, a přestanou fungovat výměnné soubory.

A nebylo by tedy jednou z cest, jak získat více peněz na nákup fondu,
snížit "mandatorní" výdaje (na prostory, lidi, procesy) a ušetřenou
částku alokovat do nákupu fondů? Jestli tomu dobře rozumím, počet
výpůjček nestagnuje proto, že by si lidi nechtěli půjčovat, ale proto,
že z jejich pohledu nemají co (odbornou terminologií: řekněme 60-80 %
fondu je mrtvá, nikdo si ho nepůjčuje). Ostatně i T. Řehák ve své
prezentaci, na kterou jsem odkazoval, uvádí, že výpůjčky jsou stále
převažující službou MKP. Souhlasil bych s ním ovšem v tom, že peníze
na rozvoj se nezískají šetřením, ale investicemi. Kde ovšem ty
investice vzít? No, třeba od uživatelů, když stát (kraj, obec) nedá.
Např. zrovna Městská knihovna v Praze má neskutečně nízký roční
poplatek - 60 (!) Kč ročně pro dospělého. T. Řehák ve svém vystoupení
velmi názorně rozebírá hodnotu služeb knihovny pro uživatele a jejich
ochotu a míru této ochoty za tyto služby platit.

Viděl bych tu jistou souvislost např. mezi nemocnicemi a knihovnami.
Obojí původně (tedy v době vzniku daných typů zařízení, řekněme přelom
19./20. století - historici mě případně opraví) byla veřejná služby
úplně nebo z větší části hrazená z veřejných prostředků (tj. u
knihoven přeskakuji "gründerské" období spolkových knihoven placených
z prostředků daných spolků a jejich členů). Rozvoj technologií v
lékařství i knihovnictví (v lékařství provázený růstem počtu nemocí i
léků a v knihovnictví růstem knižní produkce)  ovšem způsobil, že na
to, aby mohly být tyto služby financovány čistě z veřejných
prostředků, jednoduše a prostě nejsou peníze. To proto existuje
spoluúčast pacienta ve zdravotnictví, to proto jsou zaváděny jakési
základní standardy lékařské péče, nikoli proto, že máme "upírskou",
antisociální vládu. Tak si říkám, jestli by to tak nemohlo fungovat i
v knihovnictví: definovat standard, na který každý dosáhne za poplatky
obdobné těm současným (nebo uměřeně vyšší), a nadstandard, za který by
se platilo víc. V případě MKP např. si uživatel může najednou absenčně
půjčit myslím 40 knih (=standard), nadstandard (třeba max 100 knih) by
byl zpoplatněn např. částkou 10 Kč za každou knihu. Podobně třeba
Národní knihovna, která omezuje online objednávky na 10 knih: objednej
si kolik chceš, ale za každou položku navíc zaplatíš třeba 3 Kč. Řada
uživatelů (já k nim patřím - nedávno jsem si musel objednávat
mnohosvazkové prvorepublikové vydání Proustova Hledání nadvakrát) by
toho jistě využila. Připadá mi, že knihovny chtějí poskytovat služby
na úrovni komerčních firem, ale komerční přístup a duch jim často
chybí.

A pokud by snad někdo namítal, že uživatelé neskousnou razantní změny
v poplatcích za služby, vzpomeňme opět na MKP, která jako jedna z
prvních zavedla dříve (pro uživatele) šokující (nebo: "šokující")
systém pokut z prodlení s (tehdy poměrně vysokým, nebo alespoň tak
vnímaným) poplatkem za knihu a den, důsledným omezením služeb
(nevrátils, nezaplatils, nic dalšího nepůjčíme) a důsledným soudním
vymáháním pokut. Dnes (snad až na to soudní vymáhání) je to standard a
uživatelé se tomu dávno přizpůsobili. Jsou samozřejmě služby, které po
překročení určité psychologické hranice jejich ceny můžou zaniknout -
to se např. (téměř) stalo službě elektronického dodávání dokumentů.
Tam to ovšem není věc ceny, ale toho, že většina z ceny produktu
odtéká nemravným výběrčím "desátků" (rozuměj Dilia a spol.), což se
uživatelům (včetně mě) samozřejmě nelíbí, a volí proto substitut dané
služby i za cenu, že je pro ně de facto dražší (čas strávený jízdou a
pobytem v knihovně, jízdenka atd.), nebo ne tak komfortní.

S pozdravem

Josef Schwarz

> Vit Richter, Narodni knihovna CR, Klementinum 190, 110 00 Praha 1, Tel: +420/221 663 338, Fax: +420/221 663 175, mobil: +420/603 223 627, email: [log in to unmask], www.nkp.cz, http://knihovnam.nkp.cz/, http://www.skipcr.cz/
> ________________________________________
> Odesílate: Diskusni skupina knihoven a automatizace knihoven [[log in to unmask]] za uživatele Josef Schwarz [[log in to unmask]]
> Odesláno: 24. listopadu 2012 18:45
> Komu: [log in to unmask]
> Předmět: Rušení knihoven
>
> Dobrý den,
>
> v anglickém Newcastlu se chystají razantně šetřit a možná to dopadne i
> na knihovny: http://art.ihned.cz/divadlo/c1-58746650-konec-dotaci-na-kulturu-newcastle-zavre-knihovny-a-prestane-prispivat-divadlum
> V článku je ovšem zavádějící informace, zjevně nejde o samostatné
> knihovny, ale o pobočky městské knihovny (
> http://www.newcastle.gov.uk/leisure-libraries-and-tourism/libraries/branch-libraries-and-opening-hours
> ). Newcastle má cca 276 000 obyvatel a rozlohu cca 113 km čtverečních,
> což se blíží české Plzni, která má rozlohu 137 km2 a 167 000 obyvatel.
> Shodou okolností má plzeňská městská knihovna obdobný počet poboček,
> 20 (pokud jsem dobře počítal:
> http://www.knihovna.plzen.eu/prehled_knih.php ), i když parametricky
> se od těch newcastlovských podstatně liší - zatímco většina poboček v
> Newcastlu má plnohodnotnou otevírací dobu (většina dnů v týdnu min.
> několik hodin každý den), polovina poboček plzeňské knihovny má
> otevřeno dva dny v týdnu po několik hodin každý den (jde de facto o
> vesnické knihovny) - a při uvážení zhruba stotisícového rozdílu v
> obyvatelstvu je tak hustota sítě srovnatelná (i když samozřejmě neberu
> v úvahu další parametry knihoven i měst).
>
> Proč to píšu:
> 1) Domníváte se, že rušení poboček veřejných knihoven ("optimalizace"
> či optimalizace sítě) - ať už v Newcastlu nebo kdekoli jinde - znamená
> automaticky "zlo"? Není lépe poskytovat služby v několika málo
> pobočkách než tříštit síly a finance na rozsáhlou síť poboček?
> Skutečně je v dnešní mobilní době (ve smyslu snadnosti fyzického
> přesunu i ve smyslu přesunu stále většího množství informací do
> elektronické podoby přístupných vzdáleně) tak důležité, aby byla
> knihovna co nejblíže svému uživateli? Existuje něco jako optimální
> hustota sítě? Optimální vůči čemu?
> 2) Jaké jsou výhody husté sítě městských, krajských nebo regionálních
> poboček (nebo místních knihoven) v České republice, kdy je současný
> stav (malá knihovna v téměř každé obci) de facto stále důsledkem
> knihovnického zákona z roku 1919, který však odrážel dobovou
> společenskou a demografickou situaci, značně  odlišnou od současného
> stavu? Především se podstatě lišila mobilita obyvatelstva, jeho
> sociální struktura, vlastně i proklamovaná, na osvětu zaměřená role
> knihoven. Je udržování tohoto rezidua (tedy husté sítě
> poboček/knihoven) v dnešní době společensky
> odůvodnitelné/ospravedlnitelné? A je funkční?
> 3) Proč u nás - podobně jako např. v Německu - nefunguje prostorové,
> organizační a finanční sdružování knihoven do jednotek typu
> univerzitní + městská knihovna, krajská + městská knihovna apod.?
> Prosím o jiné argumenty než floskule typu "oba typy knihoven mají jiné
> funkce, jiné služby, jiné uživatele". Případně existuje nějaký český
> příklad takového účelného propojení knihoven?
>
> Poznámka:
> Případné reakce a odpovědi neposlouží jako materiál pro tajnou analýzu
> Ministerstva kultury ČR (připravovanou ve spolupráci s Ministerstvem
> vnitra ČR a Ministerstvem financí ČR), na jejímž základě má být síť
> českých veřejných knihoven do roku 2015 zredukována na dvě třetiny
> současného stavu.
> .
> .
> .
> .
> .
> .
> .
> .
> .
> .
> To byl vtip.
> A i kdyby nebyl, bylo by to tak hrozné?
>
> S pozdravem
>
> Josef Schwarz

Back to: Top of Message | Previous Page | Main KNIHOVNA Page



LISTSERV.CESNET.CZ

CataList Email List Search Powered by the LISTSERV Email List Manager