LISTSERV mailing list manager LISTSERV 15.0

Help for KNIHOVNA Archives


KNIHOVNA Archives

KNIHOVNA Archives


View:

Next Message | Previous Message
Next in Topic | Previous in Topic
Next by Same Author | Previous by Same Author
Chronologically | Most Recent First
Proportional Font | Monospaced Font

Options:

Join or Leave KNIHOVNA
Reply | Post New Message
Search Archives


Subject: Re: Rušení knihoven
From:Knihovna Turnov - ředitel <[log in to unmask]>
Reply-To:[log in to unmask]
Date:Mon, 26 Nov 2012 11:53:17 +0100
Content-Type:text/plain

Dobrý den,

tuhle otázku si u nás v knihovně pokládáme neustále, s nejednoznačnou
výslednou odpovědí. Před sedmi lety, při svém nástupu, jsem zdědil naprostý
relikt minulosti: v ani ne 15 tisícovém městě udržujeme v provozu 5
"plnohodnotných" poboček + jednu s omezeným počtem služeb (pracovně
přezdívám "odlučka"), dále provozujeme budovu o třech odděleních. K tomu
půjčujeme ještě jednou měsíčně pomocí mobilního terminálu v jednom penzionu
+ dokonce několika málo seniorům zavážíme knihy ve spolupráci s terénní
pečovatelskou službou. Aby toho nebylo málo, kolegyně na přání klientů
zajíždí á 6-8 týdnů půjčovat zvukové knihy (respektive vyměnit soubor tam
zapůjčených zvukových knih) do pobočky Sdružené organizace nevidomých a
slabozrakých v Jablonci na Nisou. Je nás na provoz šest zaměstnanců + 2-3
brigádníci. 4 z 6 míst jsou bývalé lidové knihovny v dříve samostatných
obcích, dnes městských částech. Všechna místa jsou díky PIKu napojena na
internet a automatizována. Kupodivu potíž s udržováním poboček není ani tak
finanční (do 100.000,- Kč ročně) a dokonce náklady přepočtené na čtenáře
vycházejí zatím obdobně jako na hl. budově, ale dle mého pohledu tkví v
efektivitě - zejména v čase, ve kterém jsme schopni služby poboček
poskytnout k využití veřejnosti (nejde jen o otevírací dobu knihovny, ale i
o další víceúčelové využití prostor). 

Prošli jsme podivným paradoxem, v roce 2005 při nástupu do knihovny mne
čtenáři (zejména senioři) u některých poboček přemlouvali, ať jim knihovnu v
místě nerušíme, na městě tehdy byly úsporné snahy po redukci, tak jsem coby
nezkušený elév pobočky začal bránit: "je to jediné, co tam těm lidem ještě
zůstalo, když i hospoda zkrachovala..., moc to nestojí a modernizujeme...",
až to vedení města přijalo za své... Dnes už bych po letité praxi i nějakou
tu pobočku "pustil" s ohledem na výše uvedené, ale to zase vedení města
říká, že z pobočky mají přece své opodstatnění... Faktem navíc zůstává, že
víceúčelové pojetí malé knihovny/pobočky se nám daří, ať už s ohledem na
prostorové, tak personální možnosti a spolupráci s místními naplnit pouze u
jedné, kde se odehrávají aktivity místního okrašlovacího spolku, nebo kde
nová knihovnice dělá nějaké ty dílničky pro děti či posezení pro seniory.
Takže je vidět, že stávající stav má vývoj a ovlivňují ho jak měřitelné
ukazatele nákladovosti, efektivity, tak hůře definovatelná propagace,
marketing, názory veřejnosti, utváření politického mínění a samozřejmě
přístup lidí v místě.

Naše aktuální závěry jsou jasné - jednoúčelová pobočka knihovny v takto
malých městských částech, respektive knihovna v malé obci fungující pouze
jako půjčovna s internetem - je v jednadvacátém století neudržitelná
(finance-efektivita provozu-zájem veřejnosti). Smysl existence knihovny
vidím v zachování původních funkcí + místo setkávání a dalších klubových a
spolkových aktivit + brána k informačním službám - takže zase nic objevného
pod sluncem. K propojování různých typů knihoven říkám proč ne, je to cesta
- u nás v malém za příklad poslouží naše pobočky v penzionu či ve škole, kde
plní roli např. i knihovny školní. Určitě bychom měli hledat cestu
propojování jak knihoven mezi sebou, tak i s jinými subjekty, neb právo a
opodstatněnost existence mají jen ty knihovny, které jsou a budou hodně
využívané (netýká se snad jen knihoven - kolosů s vědeckou a konzervační
funkcí).

Co jsem výše uvedeným chtěl říci - jak se to jeví na našem příkladu v malém
- rušení tak husté a málo efektivní sítě malých obecních knihoven / malých
poboček je v dnešní informačně-elektronické a tržní době nevyhnutelné, ale
moc záleží na místních podmínkách, nemůžeme paušalizovat (což ovšem úředníci
a politici na státní, krajské i obecní úrovni většinou dělat budou).
Neexistuje jednoznačná odpověď, máme k dispozici jen kritéria hodnotící
(benchmarking) a doporučující (standardy) - to je řeč čísel, které úředník i
politik rozumí nejsnáze.

Mgr. Hanuš Karpíšek, ředitel MKAMT

Městská knihovna Antonína Marka Turnov
Jeronýmova 517, 51101 Turnov 1
tel. 481313092; fax 481312962
http://www.knihovna.turnov.cz


-----Original Message-----
From: Diskusni skupina knihoven a automatizace knihoven
[mailto:[log in to unmask]] On Behalf Of Josef Schwarz
Sent: Saturday, November 24, 2012 6:45 PM
To: [log in to unmask]
Subject: Rušení knihoven

Dobrý den,

v anglickém Newcastlu se chystají razantně šetřit a možná to dopadne i na
knihovny:
http://art.ihned.cz/divadlo/c1-58746650-konec-dotaci-na-kulturu-newcastle-za
vre-knihovny-a-prestane-prispivat-divadlum
V článku je ovšem zavádějící informace, zjevně nejde o samostatné knihovny,
ale o pobočky městské knihovny (
http://www.newcastle.gov.uk/leisure-libraries-and-tourism/libraries/branch-l
ibraries-and-opening-hours
). Newcastle má cca 276 000 obyvatel a rozlohu cca 113 km čtverečních, což
se blíží české Plzni, která má rozlohu 137 km2 a 167 000 obyvatel.
Shodou okolností má plzeňská městská knihovna obdobný počet poboček,
20 (pokud jsem dobře počítal:
http://www.knihovna.plzen.eu/prehled_knih.php ), i když parametricky se od
těch newcastlovských podstatně liší - zatímco většina poboček v Newcastlu má
plnohodnotnou otevírací dobu (většina dnů v týdnu min.
několik hodin každý den), polovina poboček plzeňské knihovny má otevřeno dva
dny v týdnu po několik hodin každý den (jde de facto o vesnické knihovny) -
a při uvážení zhruba stotisícového rozdílu v obyvatelstvu je tak hustota
sítě srovnatelná (i když samozřejmě neberu v úvahu další parametry knihoven
i měst).

Proč to píšu:
1) Domníváte se, že rušení poboček veřejných knihoven ("optimalizace"
či optimalizace sítě) - ať už v Newcastlu nebo kdekoli jinde - znamená
automaticky "zlo"? Není lépe poskytovat služby v několika málo pobočkách než
tříštit síly a finance na rozsáhlou síť poboček?
Skutečně je v dnešní mobilní době (ve smyslu snadnosti fyzického přesunu i
ve smyslu přesunu stále většího množství informací do elektronické podoby
přístupných vzdáleně) tak důležité, aby byla knihovna co nejblíže svému
uživateli? Existuje něco jako optimální hustota sítě? Optimální vůči čemu?
2) Jaké jsou výhody husté sítě městských, krajských nebo regionálních
poboček (nebo místních knihoven) v České republice, kdy je současný stav
(malá knihovna v téměř každé obci) de facto stále důsledkem knihovnického
zákona z roku 1919, který však odrážel dobovou společenskou a demografickou
situaci, značně  odlišnou od současného stavu? Především se podstatě lišila
mobilita obyvatelstva, jeho sociální struktura, vlastně i proklamovaná, na
osvětu zaměřená role knihoven. Je udržování tohoto rezidua (tedy husté sítě
poboček/knihoven) v dnešní době společensky odůvodnitelné/ospravedlnitelné?
A je funkční?
3) Proč u nás - podobně jako např. v Německu - nefunguje prostorové,
organizační a finanční sdružování knihoven do jednotek typu univerzitní +
městská knihovna, krajská + městská knihovna apod.?
Prosím o jiné argumenty než floskule typu "oba typy knihoven mají jiné
funkce, jiné služby, jiné uživatele". Případně existuje nějaký český příklad
takového účelného propojení knihoven?

Poznámka:
Případné reakce a odpovědi neposlouží jako materiál pro tajnou analýzu
Ministerstva kultury ČR (připravovanou ve spolupráci s Ministerstvem vnitra
ČR a Ministerstvem financí ČR), na jejímž základě má být síť českých
veřejných knihoven do roku 2015 zredukována na dvě třetiny současného stavu.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
To byl vtip.
A i kdyby nebyl, bylo by to tak hrozné?

S pozdravem

Josef Schwarz

Back to: Top of Message | Previous Page | Main KNIHOVNA Page



LISTSERV.CESNET.CZ

CataList Email List Search Powered by the LISTSERV Email List Manager