LISTSERV mailing list manager LISTSERV 15.0

Help for KNIHOVNA Archives


KNIHOVNA Archives

KNIHOVNA Archives


View:

Next Message | Previous Message
Next in Topic | Previous in Topic
Next by Same Author | Previous by Same Author
Chronologically | Most Recent First
Proportional Font | Monospaced Font

Options:

Join or Leave KNIHOVNA
Reply | Post New Message
Search Archives


Subject: Re: Rušení knihoven
From:Richter Vít <[log in to unmask]>
Reply-To:Richter Vít <[log in to unmask]>
Date:Sun, 25 Nov 2012 22:03:37 +0000
Content-Type:text/plain

Dovolím si několik poznámek:

O existenci nebo neexistenci veřejných knihoven v ČR nerozhoduje ministerstvo kultury, ale rozhodují o tom zřizovatelé či provozovatelé knihoven, tj. obce a města. MK zřizuje pouze 3 knihovny (NK ČR, MZK a Macanovu knihovnu). 

Knihovním zákonem z roku 2001 byla zrušena povinnost obcí zřizovat nebo provozovat knihovny. Zrušení této povinnosti nevedlo k žádnému masovému rušení knihoven. Knihoven mírně ubývá, ale není na tom nic dramatického. Optimalizace sítě knihoven probíhala především v 90. letech. V roce 1989 nabízelo služby 8 423 knihoven a jejich poboček a v roce 2011 to bylo již jen 6 423 knihoven a poboček, přičemž toto číslo se v posledních 5 letech prakticky nemění, tzn. pokles o 31 %. Naopak bychom našli řadu případů, kdy činnost knihovny byla v posledních letech obnovena nebo kdy knihovna zcela nově vznikla. Z toho lze usoudit, že obce považují zatím své knihovny za užitečná zařízení, a proto je provozují a financují. Existují ovšem obrovské rozdíly. I pro nejmenší obce platí, že tam, kde je osvícené vedení obce a schopný pracovník, knihovny prosperují, i když se rozvijí internet a ICT. Je to proto, že knihovny nejsou pouhými technologiemi.

Rozhodnutí a rušení poboček či malých knihoven je vždy velké dilema. Mobilita lidí obecně roste, ale příliš se to netýká starých lidí (a těch bude stále více) a dětí. Rušit pobočky, které působí v návaznosti např. na školy, také není dobrým řešením. Rušení se často brání přímo občané nebo zastupitelé městských částí, protože to vnímají jaké zhoršení služeb.

Myšlenka cíleně redukovat počet malých knihoven a budovat jenom velké asi není příliš reálná. Nedovedu si moc představit, že by si například 10 malých obcí zrušilo své knihovny a dávaly by peníze blízkému většímu městu. Již dnes platí, že kdokoliv se může zaregistrovat v jakékoliv knihovně – malé i velké a lidé to i reálně činí.

České veřejné knihovny zaznamenaly v roce 2011 témě 24 mil. návštěvníků. Počet návštěvníků v posledních dvaceti letech trvale roste, od roku 1992 došlo k nárůstu o 72 %, i když počet knihoven klesá! Na tomto růstu se podílejí všechny velikostní kategorie knihoven. Vedle toho dynamicky roste počet virtuálních návštěv (v roce 2011 to bylo téměř 30 mil. návštěv). Virtuální návštěva neznamená pouhé kliknutí na webovou stránku, ale provedení nějaké transakce, která dříve vždy znamenala fyzickou návštěvu knihovny, např. vyhledávání v OPAC a databázích, prolongace, rezervace apod. Tzn. na jedné straně klesají důvody, proč uživatelé „musí“ navštěvovat knihovny, na druhé straně fyzické návštěvy stále rostou, a rostou proto, že uživatelé „chtějí“ knihovny navštěvovat.

V posledních letech mírně stagnuje počet výpůjček. Příčin této stagnace může být více, ale jedna je celkem zřejmá: české knihovny nakupují málo nových knih, což je důsledkem růstu cen knih a pomalého růstu rozpočtu knihoven na nákup knih. Analýzy ukazují, že v cca 2000 knihovnách se obmění knihovní fondy jednou za 50 až 100 let, tj. není příliš mnoho důvodů, proč tyto knihovny navštěvovat. To platí zejména tam, kde selže financování regionálních funkcí, a přestanou fungovat výměnné soubory.


Vit Richter, Narodni knihovna CR, Klementinum 190, 110 00 Praha 1, Tel: +420/221 663 338, Fax: +420/221 663 175, mobil: +420/603 223 627, email: [log in to unmask], www.nkp.cz, http://knihovnam.nkp.cz/, http://www.skipcr.cz/
________________________________________
Odesílate: Diskusni skupina knihoven a automatizace knihoven [[log in to unmask]] za uživatele Josef Schwarz [[log in to unmask]]
Odesláno: 24. listopadu 2012 18:45
Komu: [log in to unmask]
Předmět: Rušení knihoven

Dobrý den,

v anglickém Newcastlu se chystají razantně šetřit a možná to dopadne i
na knihovny: http://art.ihned.cz/divadlo/c1-58746650-konec-dotaci-na-kulturu-newcastle-zavre-knihovny-a-prestane-prispivat-divadlum
V článku je ovšem zavádějící informace, zjevně nejde o samostatné
knihovny, ale o pobočky městské knihovny (
http://www.newcastle.gov.uk/leisure-libraries-and-tourism/libraries/branch-libraries-and-opening-hours
). Newcastle má cca 276 000 obyvatel a rozlohu cca 113 km čtverečních,
což se blíží české Plzni, která má rozlohu 137 km2 a 167 000 obyvatel.
Shodou okolností má plzeňská městská knihovna obdobný počet poboček,
20 (pokud jsem dobře počítal:
http://www.knihovna.plzen.eu/prehled_knih.php ), i když parametricky
se od těch newcastlovských podstatně liší - zatímco většina poboček v
Newcastlu má plnohodnotnou otevírací dobu (většina dnů v týdnu min.
několik hodin každý den), polovina poboček plzeňské knihovny má
otevřeno dva dny v týdnu po několik hodin každý den (jde de facto o
vesnické knihovny) - a při uvážení zhruba stotisícového rozdílu v
obyvatelstvu je tak hustota sítě srovnatelná (i když samozřejmě neberu
v úvahu další parametry knihoven i měst).

Proč to píšu:
1) Domníváte se, že rušení poboček veřejných knihoven ("optimalizace"
či optimalizace sítě) - ať už v Newcastlu nebo kdekoli jinde - znamená
automaticky "zlo"? Není lépe poskytovat služby v několika málo
pobočkách než tříštit síly a finance na rozsáhlou síť poboček?
Skutečně je v dnešní mobilní době (ve smyslu snadnosti fyzického
přesunu i ve smyslu přesunu stále většího množství informací do
elektronické podoby přístupných vzdáleně) tak důležité, aby byla
knihovna co nejblíže svému uživateli? Existuje něco jako optimální
hustota sítě? Optimální vůči čemu?
2) Jaké jsou výhody husté sítě městských, krajských nebo regionálních
poboček (nebo místních knihoven) v České republice, kdy je současný
stav (malá knihovna v téměř každé obci) de facto stále důsledkem
knihovnického zákona z roku 1919, který však odrážel dobovou
společenskou a demografickou situaci, značně  odlišnou od současného
stavu? Především se podstatě lišila mobilita obyvatelstva, jeho
sociální struktura, vlastně i proklamovaná, na osvětu zaměřená role
knihoven. Je udržování tohoto rezidua (tedy husté sítě
poboček/knihoven) v dnešní době společensky
odůvodnitelné/ospravedlnitelné? A je funkční?
3) Proč u nás - podobně jako např. v Německu - nefunguje prostorové,
organizační a finanční sdružování knihoven do jednotek typu
univerzitní + městská knihovna, krajská + městská knihovna apod.?
Prosím o jiné argumenty než floskule typu "oba typy knihoven mají jiné
funkce, jiné služby, jiné uživatele". Případně existuje nějaký český
příklad takového účelného propojení knihoven?

Poznámka:
Případné reakce a odpovědi neposlouží jako materiál pro tajnou analýzu
Ministerstva kultury ČR (připravovanou ve spolupráci s Ministerstvem
vnitra ČR a Ministerstvem financí ČR), na jejímž základě má být síť
českých veřejných knihoven do roku 2015 zredukována na dvě třetiny
současného stavu.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
To byl vtip.
A i kdyby nebyl, bylo by to tak hrozné?

S pozdravem

Josef Schwarz

Back to: Top of Message | Previous Page | Main KNIHOVNA Page



LISTSERV.CESNET.CZ

CataList Email List Search Powered by the LISTSERV Email List Manager